čtvrtek 30. července 2015

Nehledám nic menšího než zázrak.

Konečně trochu opadlo to nesnesitelné horko - není pravda, že bych snad neměla ráda léto, sluníčko nebo pořádnou koupačku, ale když je toho příliš, člověk je za malý oddech vděčný - a tak se na mne vrhla nostalgická vlna vzpomínání. Deník jsem poslední dobou zanedbávala i přestože se rozhodně nedá říci, že by se nic nedělo. Tenhle díl se ude částečně točit ještě okolo konce minulého měsíce, tím pádem přijde řada na témata jako je vysvědčení a konec školy, dále se bude asi jednat hlavně o nákupy a nové věci, tak snad alespoň narazíte na nějakou jiskřičku inspirace. Vcelku nic zvláště záživného, ale je to můj postup životem, můj pohled na svět, mé střepy. A já je budu sbírat. Budu, abych jednoho dne mohla říci, že jsem tu sbírku dotáhla až do konce a do skutečného tvaru vázy.

pondělí 27. července 2015

Kdo jsem?

Blogování jako koníčku se věnuji více než čtyři roky, a jak už jste možná zjistili, ve virtuálním světě na mě nejčastěji narazíte pod pseudonymem Lory Humble. K psaní příběhů jako takových mě cosi vedlo už od malička a tato vášeň mi přetrvala až doteď.

Charakterově i vnějším vzhledem bych se dala popsat jako malá černá příšerka, která si jde odjakživa svou vlastní cestou a s hlavou ztracenou daleko v oblacích. Má osoba je introvert s lehkým nádechem extroverze a ukázkový pesimista, stereotypní sangvinik, snílek z povolání, beznadějný romantik a sarkastická bytost
V současnosti studuji na střední škole a zajímám se kromě psaní a další kreativní činnosti i o psychologii a baví mě cizí jazyky. Mezi mé vášně patří sledování science fiction a fantasy filmů, anime, poslouchání nejčastěji metal, core a epic hudby a poté samozřejmě čtení kvalitní literatury. Mezi mé oblíbené spisovatele a zároveň vzory z této oblasti patří John Flanagan, Sarah J. Maas, Steven Erikson nebo Mark Lawrence. A abych na sebe závěrem něco práskla - sbírám všechno, co má něco společného s motýly

Články na tomto blogu jsou výplodem mého bujarého mladistvého fantazírování, pošetilého snění o budoucnosti i současnosti a především slouží jako sdělovací prostředky ke sdílení mých názorů a rozjímání nad tímto občas nepochopitelným a přesto neskutečně úchvatným světem.

sobota 25. července 2015

Tichý odpor

Proč zrovna Tichý odpor aneb kdo jsem?
Jsem až přespříliš velký odpůrce stereotypů na to, abych začínala úvodní článek pokřikem "Vítejte!". Jenže zároveň se řadím mezi lidi až nezdravě stereotypní a tak přeci jenom - vítejte!
Někteří z vás mne už možná znají a ti, kteří ne, mě brzy poznají. V blogerském světě se pohybuji okolo tří let, a proto si myslím, že nějaké uvítací řeči a zamyšlení nad tím, kam bych to s blogem chtěla dotáhnout, jsou vcelku od věci. Zkrátka a jednoduše jsem jedno z mnoha pubertálních kvítek, co rádo poslouchá hudbu, jí sladkosti, mudrcuje nad budoucností a píše si blog.
Možná se ptáte, co mě přimělo k názvu "tichý odpor". Náhodný kolemjdoucí to nejspíše nepochopí, ale pro mne má toto sousloví poměrně důležitý význam. Pokud patříte mezi jedny ze starých stálých návštěvníků, jistě jste si mohli všimnout, že posledním rokem vždy někde v záhlaví nebo po straně menu byla zmíněná hláška "Welcome to the Resistance". Pochází z písně Initiation od CTE, která má pro mne velkou váhu a právě z ní jsem vzala i slovo odpor (resistance=odpor). A tichý? Dalo by se říci, že tak nějak odjakživa odporuji přirozenému proudu a směru spádu věcí, i když možná ne nahlas. Konec konců, každý odpor byl jednou tichý, ale to nikdy netrvá navždy.



Kam se ráda vracím?

Seznam blogů, na které se ráda vracím:

Seriály ✖ Rozcestník



Seriály
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...