Letošní lyžarská sezóna se už sice pomalu a jistě uchýlila ke svému konci, ale možná právě proto je teď ten pravý čas se po ní ohlédnout. Když jsem se před týdnem sama vrátila ze sjezdovky, napadlo mě, že by mohlo být zajímavé nějak utřídit různé typy lidí, které jsem tam potkala. A jakmile byla ta myšlenka na světě, už se mi ji nepodařilo zkrotit. Proto vám tu dnes naservíruji svůj vlastní přehled nejčastějších a nejzajímavějších typů bytostí, s nimiž se můžete na sjezdovce setkat.

Jak už tohle pojmenování napovídá, sluníčkáři jsou prostě v pohodě. Když se dosyta vyspí a nasnídají, hezky v klidu a beze spěchu se vyvezou na kopec, rozloží lehátko a nastaví své bledé líce horskému UV záření. A takhle, často ve zcela nezměněné poloze, jsou schopni strávit celý den. Nic je nestresuje, nic závažného nemusí řešit - snad až na to, jestli si nezapomněli namazat nos. Jak jsem říkala, prostě sluníčkáři.

Three Days Grace je kanadská skupina z Toronta, která oficiálně existuje už přes dvacet let a proslula především svou hard rockovou a post-grundge hudbou. Jako již šestá deska v řadě a zároveň druhé album s novým zpěvákem Mattem Walstem vyšel devátého března tohoto roku dlouho očekávaný Outsider. A jak už vypovídá název, je to výjimečný poslech.

S T Y L  A  Z M Ě N Y

Nejspíš je chyba srovnávat album se starší tvorbou této skupiny (už kvůli změně zpěváka), přesto si to nemohu odpustit, stejně jako se nemůžu ubránit dojmu, že na rozdíl od One-X (2006), Life Starts Now (2009), Transit Of Venus (2012, poslední deska se zpěvákem Adamem Gontierem), ale i Human (2015, již s Mattem Walstem), Outsider cosi postrádá. Nějakou jiskru, zápal, šťávu. Něco navíc, cosi, co Three Days Grace vždy odlišovalo a díky čemu jsem se k nim vracela, aniž by se mi jejich hudba oposlouchala. S menším odstupem se mi padesát procent písní na desce jeví jaksi ploše a podobně. A právě to je největší problém: absence plastičnosti a splývání v jeden velký mastný flek.
Tento dojem z mého pohledu více méně rozbíjí povedené kousky jako je Right Left Wrong, Me Against You, Strange Days nebo The New Real. Osobně z nich cítím mnohem více energie, je to ten typ hudby, co se vám zavrtá hluboko do mozku a do jejíhož rytmu poklepáváte ukazováčkem o desku stolu, aniž byste o tom věděli. Velká škoda, že takové nejsou všechny.

Únor. Jistě jste si už všimli, že tu dávno máme březen a článek z minulého měsíce nikde. Popravdě řečeno nebýt intenzivního pošťuchování ze strany jedné ze čtenářek (musela jsem to tak napsat - zní to pěkně, víš?), možná byste se ho nedočkali ani za týden. Mohla bych říct, že je to časem, ale skutečnost je taková, že za to ani tolik nemůže. Zkrátka jsem rozvrh svých aktivit rozestavila tak, že se mi do něj psaní blogu už pořádně nevešlo. A i kdyby vešlo, nakonec jsem se vždycky rozhodla pro jinou náplň, ve většině případů představující spánek a lenošení. No - a tady to máme.

STUDENTEM ČISTĚ NESTUDIJNĚ

Tenhle měsíc se vlnil jednoznačně v rytmu olympiády - a to nejen té zimní. Stihla jsem se totiž dostavit na okresní kolo olympiády z českého i německého jazyka. Z češtiny jsem měla nervy nadranc (netrefím tam, ztratím se, nikoho neznám...). Paradoxně z testů jako takových jsem ale ani strach neměla. Jazyková část nebyla těžká, jen se dala pochopit různými způsoby, což byl nejspíš hlavní kámen úrazu. Jako obvykle mě zachránil sloh, díky kterému jsem se na konečném žebříčku vyšplhala až na osmé místo (celkově byl mimochodem druhý nejlépe hodnocený), což je celkem solidní výsledkem vzhledem k tomu, že bylo asi čtyřicet účastníků.

Originální název: Tower of Dawn

Díl: 6. (v sérii Skleněný trůn)

Autor: Sarah J. Maas

Nakladatelství: Bloomsbury

Rok: 2017

Žánr: Fantasy, YA

Počet stran: 664

Prostředí: Jižní kontinent, Antica

Úryvek: k přečtení zde

Anotace: Chaol Westfall has always defined himself by his unwavering loyalty, his strength, and his position as the Captain of the Guard. But all of that has changed since the glass castle shattered, since his men were slaughtered, since the King of Adarlan spared him from a killing blow, but left his body broken.

His only shot at recovery lies with the legendary healers of the Torre Cesme in Antica—the stronghold of the southern continent's mighty empire. And with war looming over Dorian and Aelin back home, their survival might lie with Chaol and Nesryn convincing its rulers to ally with them.

But what they discover in Antica will change them both—and be more vital to saving Erilea than they could have imagined.

Další díl legendární fantasy ságy Skleněný trůn od Sarah J. Maasové, která si během několika málo let získala srdce fanoušků po celém světě. Šestý díl pod názvem Tower of Dawn by měl v českém překladě Věž svítání vyjít koncem června. Já jsem se ovšem rozhodla si čekání o něco zkrátit a vrhla jsem se do knihy v originále.

Pravidelní čtenáři jistě již postřehli, že s regulérním fungováním tohoto blogu něco není v pořádku. Když už jsem se tady po čase přece jenom ukázala, chtěla jsem vám to něčím vynahradit a to něco by mělo být speciální. Nakonec jsem rozhodla vyzkoušet cosi úplně jiného, něco, co na těchhle stránkách ještě nebylo. A tak jsem večer usedla k počítači, vedle sebe vyskládala štos knih a vrhla se do tvoření kvízu. Pokud se to osvědčí, určitě bych v tom ráda pokračovala. Nejsem ani první, ani poslední blogerka, která se o něco podobného pokouší a osobně si myslím, že se jedná o milé a užitečné zpestření jinak jednolitého stereotypu.
Napoprvé jsem se rozhodla pro široké téma, které se týká většiny z nás a tím pádem by mohlo snáze zaujmout. Poradím vám totiž ohledně volby klasické literatury.

Určitě neváhejte a pochlubte se v komentářích, jaký autor vám vyšel, jestli jste od něj už něco četli a zdali pak jsem se trefila do vaší chutě. Jsem na to upřímně zvědavá!