17 let a 17 věcí, co jsem se naučila

Čas běží a běží a jen málokomu se chce uvěřit, že už je na světě tak dlouho. Myslím, že ani já sama jsem si to ještě pořádně neuvědomila. Když jsem přednedávnem zjistila, že můj věk najednou čítá děsivých sedmnáct let, skoro jsem se lekla. Přiznávám, že pořádně nerozumím tomu, co to znamená a co by to znamenat mělo. Co pro mě tohle číslo představuje a jak moc důležité pro mě bude.


Jistě vím ale to, že za tu spoustu uplynulých let jsem se naučila mnohem víc důležitých věcí než sedmnáct. Rozhodla jsem se tedy sepsat menší výběr a ukázat vám, co všechno mi za tu dobu otevřelo oči.

1.
Říká se, že člověk má hledat chyby nejdřív na vlastním prahu - ale zdaleka ne vždycky to platí.

2.
Přátelé jsou jako oheň - někdy pálí, jindy vyhasne. Ale jenom pár z nich skutečně hřeje.

3.
Představa, že ve skutečnosti nejsem nic jiného než shluk molekul, buněk a tkání, jež pospolu pracují jako dokonale synchronizovaný stroj, je možná poněkud děsivá, ale na skutečnosti, že právě teď jsem tady právě já, to nic nemění. Jinými slovy: co neudělám já, neudělá nikdo a tomu, co přijde, za mě nikdo jiný čelit nemůže.

4.
Občas je lepší neslyšet, co si o mě ostatní říkají. Ale většinou je k popukání potají poslouchat s uchem na dveřích.


5.
Nemůžu milovat všechny, stejně jako všichni nemilují mě. A někdy se vyplatí být sobecká.

6.
Trik nespočívá v tom umět vstát - ale nikdy nespadnout. Nebo to bylo jinak?

7.
Pravdivý první dojem neexistuje a láska na první pohled je slepá mrcha.

8.
Dělat chyby je lidsky přirozené. Dělat chyby je nezbytnost, z níž se člověk neustále učí a bez nichž bych se nikdy nedostala tam, kde jsem teď. Jenže dělat chyby a zpětně o tom přemýšlet, je navýsost trapné a ponižující. Možná bych měla zapracovat na své dokonalosti.


9.
Budu dělat, co mě baví a budu se toho držet, ať se to okolí sebevíc nelíbí. Čím víc mě budete odrazovat, tím víc se budu snažit. Tohle si alespoň pokaždé říkám.

10.
Sledovat anime v jakémkoliv jiném jazyce, než je japonština, je sebevražda. Takže Castlevania by stála za to předabovat.

11.
Nesuď knihu podle obalu aneb předsudky jsou zlo. Kdybych se řídila předsudky, nikdy bych: se nepodívala na spoustu filmů včetně Star Wars a Fast & Furious, nezačala bych sledovat anime, ani bych nedala šanci klasické literatuře a hlavně bych nepoznala spoustu skvělých lidí...

12.
Jsem ochotná omezit a zrychlit hodně věcí. Ale jídlo ne. To za to prostě nestojí.

13.
Že něco nevyjde hned napoprvé ještě neznamená, že to vyjde napodruhé. Ale možná se to podaří pošesté.


14.
Méně je někdy více. Ale být švorc je většinou vážně na houby.

15.
Má smysl všímat si maličkostí. A to, že něco nevidíme, ještě neznamená, že to tam není.

16.
Věci nikdy, opakuji nikdy, nevyjdou tak, jak si je člověk naplánuje. Vždyť by to byla příšerná nuda!

17.
Nemusím za každou cenu chodit s davem - stejně jako proti němu. Občas je prostě nejlepší zůstat stát přímo tam, kde zrovna jsem.


BONUS: Je fajn mít vlastní kodex. Ale všichni víme, od čeho jsou pravidla.


A co jste se zatím naučili vy?

9 komentářů:

  1. 6. Chtěla jsem ti napsat, ať si počkáš, že jednou spadneš tak i tak.. Pořádně. Ale když jednou vstaneš, už nespadneš.. ale znělo by to ode mně moc stařecky dospělácky.. A zas tak velkej rozdíl mezi náma není (z mýho pohledu.. takže mám určitě pravdu)
    10. souhlas!

    OdpovědětVymazat
  2. Občas je až děsivé, co se člověk právě v tomhle věku naučí. Jak se najednou všechny ty hodnoty, které jsou nám vštěpovány jako dětem, trošku proměňují... :)

    Měj se krásně!

    OdpovědětVymazat
  3. Zajímavý článek. Sladkých 17. To už mám těžce za sebou...

    OdpovědětVymazat
  4. Boží článek. A tisíc srdíček za dvanástku :)
    Sarushef blog

    OdpovědětVymazat
  5. Hepy brzdy tu ju!
    Ještě k té dvojce - občas oheň začne hořet na místech, kde ho nečekáš. (^_^) (A občas je třeba to uhasit a nikdo jiný než ty se k tomu nemá. A občas na tebe někdo vylije kýbl studený vody. Pardon, to už je mimo. Nic není k tématu, vše je mimo.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není to mimo! Řekla bych, žes to naopak moc hezky a výstižně rozvinula :)
      A díky :)

      Vymazat
  6. pěkný článek.. co budeš psát až ti bude 40...to bude teprve něco
    Šárka z blogu skarkiska.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. Na to taky spoléhám - myslím, že bude přinejmenším zajímavé to jednou srovnat :)

      Vymazat
  7. Já měla ze sedmnáctin špatný pocit, že už vlastně jen rok a definitivně mi skončí to "dětství". :D teď už je mi 19 a naučila jsem se, že se dá málokomu věřit, je důležité radovat se z maličkostí a to, že nemám soudit lidi podle prvního dojmu. Neřešit, co si o mně ostatní myslí - tak to je něco, co vážně neumím a nevím ani, zda se to někdy naučím :( :D

    LENN

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, nezapomeňte za sebou nechat stopu v podobě odkazu na blog a přidat se k mým pravidelným čtenářům, aby vám nic nového na blogu neuniklo. Hezký zbytek dne přeji! ♥

© Lory Humble 2015 | Všechna autorská práva vyhrazena. Používá technologii služby Blogger.