Lory Humble ➳ Tichý odpor

23.1.17

RADY PISÁLKA PISÁLKŮM #2: Postavy

Být, či nebýt? Proč je havran jako psací stůl? Údajně se jedná o otázky, jejichž odpovědi visí ve vzduchu už celé věky, a přesto je nikdo nedokáže s jistotou zodpovědět. Psaní skrývá mnoho tajů - často nepochopitelných, ale přesto neuvěřitelně fantastických a tyto dva dotazy jsou jen jedno zrnko písku uprostřed obrovské pouště. Stejně jako se lidé dohadují o odpovědích se ani nikdy nepřestanou dohadovat o schopnosti psát - jak, proč?

A nám nezbývá než se k nim přidat. V dnešní době neexistuje prakticky nic, co by už někdo kdysi nevymyslel. To ovšem nemusí být vždycky nutně špatně, protože pramenů, z nichž může ať už začínající či pokročilý, amatérský nebo profesionální pisálek čerpat, nikdy není dost. Proto jsem tu dnes s druhým vydáním souhrnů rad a tipů, které má pisatelská dušička doposud nashromáždila. Tentokrát budeme hovořit o několika základních i zásadních bodech, které by se měly promítnout do každé postavy.

14.1.17

Pro jednou

by Lory Humble, in Básně

Vánoce jsou sice již dávnou historií, leč zima právě vrcholí. O to více pak v mém případě - včera jsem se totiž vrátila z lyžařského výcviku, a ačkoliv se to může zdát takřka neuvěřitelné vzhledem k tomu, co všechno se našemu družstvu během týdne přihodilo, přijela jsem nazpět do Čech v celku jen s několika málo modřinami a pohmožděninami. Více o tomto nezapomenutelném dobrodružství se ale budete moci dočíst na konci měsíce v tradičním shrnutí - a věřte mi, že to bude stát za to!

Nyní už ale k tématu. Pravda, Vánoce jsou za námi, ale právě kvůli zmiňovaným důvodům pro mne toto téma ještě stále je aktuální. Báseň s nicneříkajícím názvem "Pro jednou" jsem psala někdy koncem listopadu, přičemž v prosinci vyšla v jistém studentském magazínu coby moje malá novinářská premiéra, což byl samozřejmě velký úspěch. Sice jsem měla původně v úmyslu psát články, ale co svět nechtěl, vůbec jsem se k tomu nedostala, a tak nejspíš ještě nějakou dobu zůstanu u básní, nicméně i to je fantastický pocit, když vidíte svůj výtvor v něčem tak skutečném a hmatatelném, jako jsou noviny a jméno napsané ve výčtu redakce. Krom tohoto studentského magazínu pak také konečně vyšlo první číslo našeho školního časopisu, na němž jsem se taktéž podílela, takže z tohoto pohledu byl konec minulého roku skutečným úspěchem a doufejme tedy, že tomu tak nebylo naposledy.

Teď už ovšem konečně k samotné básni - a zda-li jsem vystihla či nevystihla vánočního ducha, to už posuďte sami:

7.1.17

Královna stínů | Nastal čas se pomstít!

by Lory Humble, in Knižní recenze

Originální název: Queen of Shadows

Díl: 4. (v sérii Skleněný trůn)

Autor: Sarah J. Maas

Nakladatelství: CooBoo

Rok: 2016, vydání originálu 2015

Žánr: Scifi-ci a fantasy

Počet stran: 656

Prostředí: Erilea

Úryvek: k přečtení zde

Anotace: Ztratila všechny, které milovala. Celaena Sardothien se vrací zpátky do říše a jediné, po čem touží, je pomsta. Brzy si ovšem uvědomí, že ve hře je mnohem víc – musí osvobodit prince Doriana, kterého pomocí magie ovládá král ze skleněného hradu. Musí zjistit příčinu královy moci! Ale hlavně nesmí zklamat svůj lid, který do ní vložil veškeré naděje.

(oficiální anotace)

Je to tady! Po úmorné době jsme se konečně dočkali českého překladu čtvrtého dílu Skleněného trůnu - série, jež si získala srdce tisíců fanoušků po celém světě a v dnešní době nenarazíte na příznivce fantasy literatury, který by o ní neslyšel. Dlouho ztracená královna se vrací vydobýt nazpět své království, svobodu přátel a vyplnit naděje, jež do ní vložil její lid. Svět je zmítán v chaosu a ještě nikdy nebyl temnější.

6.1.17

Prý statistika nuda je aneb Knižní výzva

by Lory Humble, in

Vzhledem k tomu, že s tímto typem článků se již tradičně začátkem roku doslova roztrhl pytel, nejspíš už dle samotného názvu má každý čtenář přinejmenším mlhavou představu, o čem bude tento příspěvek pojednávat. Knižní výzvy z dílny ells.cz se účastním druhým rokem a troufnu si říct, že napoprvé jsem byla poměrně úspěšná - přečetla jsem 58 knih obsahujících přes jednadvacet tisíc stránek (nutno ovšem poznamenat, že velká část z nich zastupovala mangu). Abych pravdu řekla, na čísla si příliš nepotrpím. Nejsem žádná velkovýrobna, která by si každý den musela odškrtnout ze seznamu jednu přečtenou položku, aby mohla fungovat, jednoduše věnuji čas knížkám, které mě skutečně baví a čtu je tak dlouho, jak jen se mi zachce, vychutnávám si je.

2.1.17

Já věřím na víly

by Lory Humble, in Sbírka střepů

Den se dnem se sešel, měsíc s měsícem a nakonec tu máme dokonce i nový rok. Celý letopočet 2016 byl doslova napěchovaný zážitky, neopakovatelnými momenty a pocity. Jinak tomu nebylo ani v prosinci, který se již tradičně nesl ve vánočním a silvestrovském duchu, krom toho se z mého pohledu také ve vzduchu vznášela atmosféra nově probádaných míst, výletů a také nezapomenutelného koncertu Skillet.

Tak tedy... jak to vlastně celé bylo pěkně popořádku?

1.1.17

Šťastný nový rok a trocha čísel k tomu

by Lory Humble, in Blogové malichernosti

Svým způsobem je to trochu smutné a cítím, jak mě při tom do zad bodá dýka nostalgie, jenže... takhle je to vždycky. Ačkoliv se to tak nemusí na první pohled jevit, ve skutečnosti jsem docela jednoduchý člověk - mám ráda sama sebe a nenávidím loučení, ať už je jakékoliv, třeba i to novoroční. Starý rok toho s sebou přinesl tolik moc, až vlastně přestávám mít přehled o tom kolik přesně. Byla to kupa špatných ale zároveň mnohem větší hromada dobrých věcí. Na hodně z nich jsem se těšila, mnoha z nich jsem se bála a je mi jasné, že to budu dělat znovu - a o to jde. Jsem mladá a vím toho ohromně málo, ale až teprve letos jsem si to uvědomila. Proto byl rok 2016 tak výjimečný.

Pro mě a mimo jiné samozřejmě i pro blog. Jistě vás proto nepřekvapí, když vám nyní kromě srdečného přání naservíruji i výčet všeho podstatného, čeho jsem se právě v tomto ohledu dočkala. Povím vám, že je to spousta a spousta čísel, za která povětšinou mohu být vděčná jen a jedině vám. A to taky jsem.