Tohle léto mě naučilo hodně věcí. Třeba to, že štěstí se skutečně skrývá v maličkostech a smět se po týdnech zase usmát je snad ten nejúžasnější pocit, co můžete zažít. Že člověk nemůže nic milovat a postrádat víc než jídlo a že jestli chci něčeho dosáhnout, musím vždycky zůstat trpělivá. Pochopila...

Tuhle fantasy povídku s příměsí proroctví a Šípkové Růženky, kterou protentokrát ztvárnila krvelačná a mimořádně ošklivá princezna, jsem onehdy posílala do soutěže Daidalos. Ročník už si přesně nevybavím, nicméně nakonec jsem se nedozvěděla ani to, kolikátá skončila nebo zda ji vůbec přijali. Od té...

Prázdniny jsou od slova prázdno a od zaplnění toho prázdna, od užívání a prožívání. To u mě znamená zkoušení nových věcí, stejně jako návrat k hluboko zakopaným kořenům. Od doby, kdy jsem se naposledy pokoušela psát haiku, uplynuly už více než dva roky. Přitom tenkrát mi tohle japonské básnířské umění...

Už více než dva měsíce uplynuly od doby, kdy jsem v pražské VFN podstoupila ortognátní operaci, čili posun čelistí. Přestože už je to tolik týdnů, pořád ještě se nejedná o procházku růžovým sadem, a pokud jste si mysleli, že jakmile vám sundají gumičky, hladově se zakousnete do prvního smaženého řízku,...

Protože první velká pětka seriálů na dlouhé letní noci a večery, kterou jsem sepsala loni o prázdninách, sklidila nečekaně velký úspěch, nestálo mě příliš sebepřesvědčování, abych se rozhodla po čase vydat i volume 2. Protentokrát se mi do hledáčku dostaly poněkud známější kousky, přesto...

A je to tady! Třicátého července po bezmála roce příprav, úprav a korektur u nakladatelství Straky na vrbě konečně vyšli nejnovější Žoldnéři fantasie, tentokrát s podtitulem Na stopě zločinu. Proč to tu ale vůbec poprvé zmiňuji? Protože tentokrát jsem v tomhle kultovním fantasy sborníku otištěná...