Snílkovské bdění #2

Zdravím a vítám vás již u druhého vydání série Snílkovské bdění. Minule jsem vás seznámila se vším, co by měl tento projekt obnášet. V tomtéž článku jsem se rozpovídala na poměrně klasické téma - cestování. Slíbila jsem, že nadcházející už budou méně tradiční a zajímavější. Možná jste tedy zvědaví, co jsem si pro vás připravila tentokrát. Dnešní vydání bude celkově takové dalo by se říci bláznivé. Je docela těžké vymyslet mu nějaký souhrnný název, proto řeknu tedy jediné: pokud jste snílci jako já, nebo si dáváte v životě pevné body, kterých byste rádi dosáhli a zajímá vás, jak je tomu v mém případě, určitě neváhejte a pokračujte i nadále ve čtení!



Velké množství lidí, co se pouští do projektů typu Before I Die a podobně, píší především o tom, jak jednou chtějí mít manžela/manželku, děti, velký dům, dobře placenou práci a být šťastní. Musíte mě chápat, tohle rozhodně neznamená, že já sama bych to nechtěla. Toto zkrátka jen není Before I Die a já se neřadím mezi zmiňovanou část lidí.

Střílení z pistole
Zdroj
Asi každé malé dítě bez ohledu na to, zdali je to chlapec nebo dívka, si někdy hrálo na piráty, lupiče a podobně. Co mají tyto (často televizní) postavy společného? Střílejí po sobě z pistolí. Ve všech moderních akčních filmech, které můžeme v dnešní době vidět v televizi, to na diváka působí dojmem, že střílet z pistole dokáže každý barbar. Realita je ale úplně jiná. Osobně jsem zatím střílela jen ze vzduchovky, což se snad ani za zbraň považovat nedá. Chtěla bych ale zkusit jaké to je ve skutečnosti s opravdovou pistolí. Ne, že bych snad toužila po tom stát se nájemným vrahem, tajným agentem nebo pirátem. Jde jenom o to si zkusit něco nového. Svým způsobem by se dalo i říci, že nechci žít v iluzi, což je něco, co v současném světě plném videoher a filmů jde jen těžko. Mnoho lidí si pak myslí, že když s pomocí klávesnice odstřelí deset lidí najednou, na ulici by se dokázali ubránit stejně snadno. Jenže tak to vážně není.

Zdroj
Tetování
Když už jsme začali s tím "rebelantstvím", bude s ním souviset i druhý bod. Názorů na tetování je celá řada a některé se od sebe dost liší. Ono je pravda, že existuje "tetování" a "tetování". Pokud má někdo na rameni růži, většina lidí ho přijme bez okolků, ale kdyby okolo vás prošel člověk potetovaný od hlavy až k patě, určitě by se ve společnosti našel někdo, komu by se to nezamlouvalo. 
Vnější vzhled je především individuální záležitost a obzvlášť v dnešní době si na sebe můžeme navléct prakticky vzato cokoliv. Okolí to ale ne vždy přijme. Tak je to i s tetováním. Stejně jako u oblečení ale hrozně záleží na konkrétním člověku, zdali by mu vůbec slušelo. V takovém případě pak nemám problém s nikým. Sama bych jednou do budoucna chtěla tetování s logem Linkin Park. Už to plánuji hodně dlouho a moje představy se neustále mění. Jestli to tedy bude za krkem, na paži nebo rameni, to teď skutečně nedokážu říct.

Let vrtulníkem
Zdroj
U třetího bodu tentokrát přeběhneme k trochu jiné záležitosti. Hodně z vás určitě někdy letělo k moři nebo na dovolenou letadlem. Někdo jiný možná byl na vyhlídkovém letu nad svým okolím. Ale o dost menší procento lidí pak letělo vrtulníkem. Je to poměrně snobská záležitost, slušně řečeno. I tak mě to ale láká. Další z důvodů, kvůli kterým tuto záležitost zařazuji do mého malého výčtu snů je i fakt, že mám strach z výšek. Vrtulník létá většinou ve vzduchu, je tedy logické, že někdo, kdo se bojí výšek, s tím bude mít nejspíš problém. A právě proto je to také sen.

Bungee jumping 
Praktiky to samé, co jsem zmiňovala u předchozího bodu, pak platí i zde. Vždy mě udivovaly scény z filmů, soutěží, sportovních přenosů a tak dále, kde se prováděl právě bungee jumping. Nevím, jestli bych to rozdýchala, ale musí to být úžasně příšerný pocit. Tak úžasně příšerný, že bych ho chtěla zažít. Padat střemhlav do hlubiny čehosi, bez žádného východiska, bez možnosti zastavení. Bušící srdce, vymetená hlava a stoupající adrenalin. Něco, co člověk nezažil, nedokáže popsat.

Jak jste na tom vy a zmiňovaná témata? 
Případně máte nějaké zkušenosti? 
Za každý názor budu vděčná!

1 komentář:

  1. Je to krásně zpracovaná úvaha na netradiční témata. Já osobně nemám žádné zkušenosti ani s jedním bodem a nechci nic takového zažít. Nikdy bych se neodvážila na bungee jumping. ☼☼☼

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, nezapomeňte za sebou nechat stopu v podobě odkazu na blog a přidat se k mým pravidelným čtenářům, aby vám nic nového na blogu neuniklo. Hezký zbytek dne přeji! ♥

© Lory Humble 2015 | Všechna autorská práva vyhrazena. Používá technologii služby Blogger.