Skillet v Praze byli neporazitelní

Psalo se datum 4. prosince 2016, když pražská Incheba aréna zburcovala svým jásotem a křikem snad půlku Prahy. Hala praskala ve švech, lístky neodvratně vyprodány. Poprvé v historii zde totiž (vyjma Rock for People a Rockový festival Slušovice) svůj koncert odehrála Christian a hard rocková skupina z Tennessee - Skillet, která si s sebou na tour přizvala také kapelu Red Sun Rising. A že to byl jednoduše nářez? No to si pište!

Skillet v Incheba aréně v Praze, 4. 12. 2016

Přesně na čas zhasla všechna světla a za burácivého potlesku přispěchali na pódium předskokani z Ohia, post-grunge a hard rockoví Red Sun Rising. Po nevalných zkušenostech jsem měla z této nikterak známé formace poněkud obavy, nicméně jak se ukázalo, po dlouhé době se jednalo o skutečně obstojnou skupinu. Vyskytlo se sice pár technických zádrhelů jako kupříkladu nefunkční mikrofon či kytara, ale i přesto jsem si půlhodinové vystoupení vyplněné hity jako je The Otherside, Unnatural, Amnesia nebo závěrečná Emotionless opravdu užila. Členové kapely v čele s pohotovým zpěvákem Mikem Protichem působili více než pohodově naladěni, a i když bych lhala, kdybych tvrdila, že rozpohybovali celou halu, přinejmenším převážná část osazenstva odlepila paty od podlahy. Velkou nevýhodou byla totiž skutečnost, že pro neznalého posluchače mohou působit všechny písně vesměs podobně a monotónně, proto po několika skladbách většinové nadšení opadlo a všichni se těšili na jediné: Skillet.

Red Sun Rising

V 19:35, přesně jak tvrdil harmonogram, zhasla světla podruhé a za neutuchajícího křiku, jekotu a potlesku se jako vystřižení ze snu na pódiu vynořili John a Korey Cooperovi, Jen Ledger i Seth Morrison. Fanoušky ovšem nenechali příliš dlouho lapat po dechu, jelikož vystoupení zahájili vypalovačkou a zároveň otevíracím songem z nového alba - Feel Invincible, u něhož nezůstal němý jediný človíček v sále. Atmosféra byla nepopsatelná – vzduch doslova jiskřil nadšením a energií, jediné hlasivky nezůstaly bez újmy. A přesně takhle to pokračovalo další dvě a půl hodiny.
Krom hitů z nového alba počínaje zmiňovanou písní Feel Invincible a konče Back From the Dead, Undefeated, Stars, Out Of Hell a The Resistance zazněly ale i starší skladby jako Whispers In The Dark, Sick of It, Rise, Awake and Alive, Not Gonna Die, Those Nights, Comatose, The Last Night, Rebirthing a samozřejmě nesměly chybět legendární Monster nebo Hero.


Navíc nejen fanoušci vypadali nadšeně, i samotná skupina tak působila – jejich tváře přímo zářily radostí z hudby a rozjařeného publika. Také jsem vůbec nečekala, že by jako „lidské bytosti“ mohli působit tak pohodovým, milým a především jednoduše přirozeným dojmem. Všichni se celou dobu upřímně usmívali, a když se pak John s Korey u zamilované písně Stars políbili, jediné oko nezůstalo suché. John navíc po celý koncert udržoval nestrojený kontakt s publikem, seznamoval ho se svým vlastním pohledem k několika písním a dokonce tvrdil, že Praha je údajně jeho nejoblíbenější město a dotyčný koncert dle jeho tvrzení zároveň největší show z celé Unleashed tour.
Ani akusticky pak nemohu najít jedinou chybu – instrumentály skvěle vyladěné podobně jako zpěv, díky čemuž jsem se jedině přesvědčila o tom, že John Cooper je zpěvák tělem i duší a nikdo z přítomných si na muzikanta jen nehraje.

Ze všech koncertů, na které jsem doposud měla to štěstí zavítat, byl tento asi nejpodařenější. Když nepočítám to, že jsem se propracovala asi do páté nebo čtvrté řady a od toho, abych si plácla s Johnem mě dělilo sotva dvacet centimetrů, Skillet byli zkrátka úžasní. A pokud vám nestačí, že si to myslím já i většina ostatních fanoušků, snad vás v jedinečnosti této akce utvrdí alespoň příspěvek, který skupina zveřejnila na svém instagramu s popiskem: "One of the best shows of the tour last night, in one of our favorite cities! Thanks Prague!

A i my děkujeme.

8 komentářů:

  1. Skvělý report, bohužel já nejsem žádný extra hudební nadšenec a mám radši poklidnější styl. Prostě kluk s kytarou a skvělými texty, to je moje, proto jsem si za svůj život nejvíc užila koncert Eda Sheerana :)
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, i tak si toho vážím. 100 lidí, 100 chutí :)

      Vymazat
  2. Jeden můj spolužák tam byl, vyprávěl a taky se mu to zdálo skvělé. :) Mně ale tahle hudba nic moc neříká. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě těší - je docela vzácnost někoho takového potkat (i když je to vlastně smutné).

      Vymazat
  3. Já bych tak ráda vyrazila na nějaký dobrý koncert!... :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj
    Pěkně napsaný článek.
    Na koncertě jsem byla taky a prostě paráda. S kámoškou jsem chtěla jet i do Brna, ale nevyšlo to. Doufám, že zas brzo přijedou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. Já bych hned jela i do Brna, protože tohohle člověk prostě nikdy nemá dost. Každopádně taky doufám, že brzo přijedou - ale řekla bych, že vzhledem k tomu, jak velkou fanouškovskou základnu u nás mají, se sem určitě ještě nejednou vrátí :)

      Vymazat

Děkuji za komentář, nezapomeňte za sebou nechat stopu v podobě odkazu na blog a přidat se k mým pravidelným čtenářům, aby vám nic nového na blogu neuniklo. Hezký zbytek dne přeji! ♥

© Lory Humble 2015 | Všechna autorská práva vyhrazena. Používá technologii služby Blogger.