V srdci hurikánu s BEYOND THE BLACK

Beyond The Black, symphonicmetalová skupina založená roku 2014 v německém Mannheimu, se zatím do povědomí českých fanoušků bohužel příliš nedostala - zato já jsem už po několika písních spolehlivě věděla, že se brzy zařadí mezi mé oblíbence. 
Beyond The Black toho za čtyři krátké roky své existence stihli poměrně hodně - vydat dvě úspěšná alba, účastnit se tour s takovými velikány, jako jsou Powerwolf a Epica, nebo kompletně změnit svou sestavu. A letos koncem srpna přišli se zbrusu novou deskou Heart Of The Hurricane!

Zdroj: https://shop.napalmrecords.com/

S T Y L  A  Z M Ě N Y

Poté, co se skupina po vydání svého druhého alba Lost In Forever v roce 2016 rozpadla, nějaký čas si nikdo nemohl být jistý tím, že o nich ještě uslyšíme. Z původní sestavy sice zůstala jen Jennifer Haben, ale rozhodla se pokračovat s novým týmem a pod stejným jménem - a tak jsou Beyond The Black zpátky a my po poslechu nejnovější desky Heart Of The Hurricane můžeme jedině doufat, že s námi zůstanou i nadále.

Přestože sestava se pozměnila, Beyond The Black zůstávají věrni svému stylu. Snad je to z toho důvodu, že se jedná o skupinu s natolik žánrově ohraničeným obecenstvem, že si změnu jednoduše nemůže dovolit. Nebo možná proto, že jsou zkrátka dostatečně charismatičtí na to, aby se nenechali strhnout proudem jako mnozí jiní interpreti. Ať už je to tak nebo onak, hrají to, na co jsme od nich zvyklí, co od nich očekáváme a chceme - což také dostaneme a to se počítá.

P Ě V E C K É  V Ý K O N Y

Heart Of The Hurricane sedlo Jennifer Haben jako ulité. Dostala v něm opravdu hodně prostoru a skvěle ho využila tím, že všem fanouškům předvedla, jaké neuvěřitelné rozsahy a kvality má její hlas - a že s ním umí doslova kouzlit. Setkala jsem se ovšem i s názorem, že právě z tohoto důvodu by bylo album jako takové vhodné spíše pro sólový projekt samotné zpěvačky, než-li plnohodnotný a reprezentativní produkt celé skupiny. Já s tím nesouhlasím. Jennifer Haben má na starosti hlavní vokály, a tak odpuste, pokud podotknu, že vzhledem k této pozici by zkrátka měla být slyšet. Přesto chápu, proč si to mnozí mohou myslet. Koneckonců třeba taková balada jako je Breeze nebo třeba Escape From The Earth může pro jistou část publika působit jako pěst na oko a je pravda, že v porovnání s předešlou tvorbou skupiny nejde příliš dohromady a dokonce skoro působí dojmem, že se instrumentální podklad podřizuje zpěvu namísto toho, aby se vokály přizpůsobovaly hudbě. Ale odsoudit kvůli tomu celé album?

Nenechte se ale uvést v omyl, přestože Jennifer Haben má na starosti hlavní vokály, ani zdaleka není jediná, kdo propůjčil nejnovějšímu albu svůj hlas. A právě proto ten její jemný, přestože výrazný, skvěle kontrastuje s hlubším a drsnějším, jenž ho zároveň podkresluje a dodává jednotlivým skladbám další odstíny a hloubky.

Zdroj: https://www.sonicperspectives.com/

I N S T R U M E N T Á L N Í  S T R Á N K A

Je to dravé, je to hravé, přesto to v sobě nese jakousi líbeznost a melodičnost. Zkrátka a jednoduše ideální kombinace. Přesně to, na co jsme u Beyond The Black zvyklí a co chceme. Pokud navíc nejste hudební znalci z povolání, domnívám se, že byste nejspíš vůbec nepoznali, že sestava skupiny se změnila a hudební nástroje tak nyní ovládají jiné ruce.

Na někoho však může poněkud problematicky působit délka některých písní, v nichž se v podstatě beze změny opakují stále stejné motivy nebo dokonce rozsah celého alba, které obsahuje hned 15 skladeb. V některých případech také nelze popřít lehkou podobnost s již vydanými písněmi. Přesto Beyond The Black dokázali přijít s něčím novým. Pro příklad nemusím chodit daleko, zkuste se zaposlouchat například do instrumentálů Song For The Godless nebo Echo From The Past. Tomu já říkám slast. Skupina měla dobrou ruku i v řazení písní. Hysteria coby otevírací skladba byla skvělou volbou, stejně jako nápad umístit na závěrečné místo song Parade.

T E X T Y  A  K O N C E P T Y

Láska - to je to první, co mi v souvislosti s tvorbou skupiny přijde na mysl. I v textech na desce Hearth Of The Hurricane sehrál tento motiv značnou roli. Láska a naděje na nové začátky, láska nešťastná i nemožná, láska ztracená či nově nalezená. Lyrics písní jsou v zásadě líbivé a chytlavé, a pokud si vyberete jen pár, jistě narazíte i na filozofický podtext. U mnohých však budete spíše tápat a přemýšlet nad tím, zdali vám něco uniká nebo tím skupina nic hlubšího zkrátka vyjádřit nechtěla - nebo možná nemohla.
Přesto texty z dílny Beyond The Black v dnešní době bezesporu patří mezi ty propracovanější a vydařenější.

A L B U M  J A K O  C E L E K

Album jako celek působí poměrně sehraně a sladěně, přestože při důkladném prozkoumání si posluchač nejspíš nebude jist, zdali už podobný hudební motiv neslyšel dříve nebo jestli v sobě deska nese i nějaké hlubší poselství či nikoliv. Heart Of The Hurricane je tu zásluhou Jennifer Haben, která se nevzdala ani po rozpadu původní sestavy a snad právě proto je patrné, že sama pro sebe zabrala hodně prostoru, díky čemuž prokázala své pěvecké kvality, což se vám líbit může i nemusí.

Pro mě je Heart Of The Hurricane v každém případě vydařené album, přestože má i své mouchy. Skupina se drží toho, co umí a dělá dobře. Nezbývá tedy než doufat, že brzy více prorazí i u nás a získají si přízeň českého publika.

A co říkáte na Srdce hurikánu vy?