Selhání systému

Od konce prázdnin uplynuly čtyři týdny a já si říkám, že už bych se nejspíš měla konečně přepnout zpátky do všedního módu. Však víte - ranní vstávání, zařizování záležitostí školních i neškolních a do toho všeho najít v harmonogramu sem tam nějakou tu mezeru, která by se dala využít k urovnání pocuchaných nervů. Bohužel v tomhle, stejně jako v mnoha jiných ohledech, systém jednoduše selhal.

SYSTEM FAILURE

Hádám, že bych si asi neměla stěžovat tak, jak to dělám. Hned druhý týden září jsem měla více méně volno a koncem měsíce byl státní svátek, plus sem tam nějaká ta absence, přesto... Začátek tohohle roku je bezesporu jeden z nejobtížnějších, co jsem zatím zažila. Po letošním létě je těžké přimět tělo, aby začalo něco dělat. A když už se mi ho přece jen podaří přesvědčit, odmítne to moje hlava.
Kromě toho, že třetího září byla oficiálně předána štafeta, se vlastně nedělo nic zásadního. Všechno to papírování, obíhání a zařizování ale obstaralo svoje. Naložila jsem si toho na sebe hodně, a tak se teď nestačím divit, že škrtám položku po položce jako "nevyhovující" nebo "neakceptovatelné".

Asi jediná akce, která stojí v tomhle ohledu za zmínku, je výstava o první světové, kterou jsme začátkem měsíce navštívili se třídou. Tohle téma vě mě vyvolává smíšené pocity. Jsem zastánce toho, že by se o podobných záležitostech mezi lidmi mělo více mluvit, zároveň nemůžu popřít, že to mně samotné nedělá tak úplně dobře. Zajímá mě to, podívám se na to - ale nesmím nad tím víc přemýšlet. Jenže když si to tak vezmete, možná právě tohle je ta chyba. Protože vesměs stejně se zachovají i všichni ostatní. Ale nevadí, šup zpátky k herní konzole, zahrajeme si World of Tanks, ne?

Z TŘÍDNÍ KRONIKY
Po třech měsících je tu konečně další kronika! Nevěřili byste, jak strašně moc mi chybělo tohle psát. Je to malicherná radůstka, ale... z něčeho se koneckonců radovat musíme, ne?

Rozmluva s třídní učitelkou o letních brigádách.
Spolužačka: "Sedim a kontroluju kvalitu."

Třídní: "A ty poznáš... kvalitu?"

První pozdrav biologáře po prázdninách: "Čau! Sedněte si někam!"

"Možná byla jeho máma vážně blbej rak."

O ještěrkách: "Stačí na ně bafnout a upadne jim ocas."

"Když vás uštkne v Indii had, vemte si ho s sebou... Buď záchrání vás nebo toho hada."

"Krajty zdivočely, protože je tam vypustili teraristi. Ne teroristi!"

"... přivezli je sem společně s bramborama, kukuřicí a syfilitidou."

Návštěva na semináři němčiny: "Ty by si k nám chodil dobrovolně?" - "Třeba jako jo..."

"Já bych měla Rakousko radši než Rodinu."

"Frkeršmitl." (Verkehrsmittel)

"Setmělo. Já bych napsala SE." (šlo o pravopis mě)

Chemikářka se žene k oknu, z něhož se následně vykloní. "Hasiči! Už jedou! Blíží se - blíží, já to říkala. Ne ne ne, už támhle zastavujou. Ani nevyběhli! Nic. Houkaj jak vzteklý a pak ani nevyběhnou..."

"To je eletrofyl asi jako jsem já elekrtofyl!"

"Šipka, dokolečka, blblbl... recyklace!"

"... jinak jste sebevrazi a vrazi sousedů." (o spalování látek s benzenovým jádrem)

"Pulec - to je skoro žába."

Jako obvykle při matematice: "On při slově maturita štěká!"

Učitelka o deskové hře: "Já jsem tam bojovala s přístavní krysou a věčně mě porážela."

"Víte, na co se mě ptali včera? Jestli jsou tady i horší učitelé než já! Tak jsem jim řekla, že ne."

Angličtinář vyhrožuje, že přijde inspekce: "Ne abyste tam dělali, co při hodinách obvykle děláte!"

"Auto je atraktivní. Tim myslim třeba Ferrari... ne trabant."

Poezie nám svědčí: "Takže ta báseň je taková..." - "O ničem."

"Asi už umřel." - "Ještě neumřel." - "Tak už to má na hraně."

SKORO

Když jsem nebyla ve škole, čerpala jsem nové síly doma. A když jsem nebyla doma, snažila jsem se pobrat dech jiným způsobem. Začátkem měsíce jsem byla na rodinném obědě, s večerní procházkou Českým Krumlovem jsem spojila návštěvu South Bohemia Classic, viděla laserovou show a párkrát byla i nakupovat. Po čtvrt roce jsem se vyškrábala dokonce i na kolo a zvládla vylézt na vrchol Poledníku. A ano, i naši domácnost zastihlo všudypřítomné houbové šílenství - a to, nutno podotknout, zcela nepřipravenou. Vzato kolem a kolem to skoro vypadá jako obyčejný měsíc. Ale vážně jen skoro.

TRHLINA

Trhlina v rozvrhu. Neobjeví se často, ale přece jen tam někde je. A i kdyby nebyla, je třeba najít způsob, jak si nějakou vytvořit, že?

Na čtení nejenže nebyl čas, ale hlavně ani síla. Není tedy divu, že jsem pořádně stihla jen Vyjednavače od Brandona Sandersona (už dlouho mě žádná kniha takhle nepřekvapila - stejně jako je obálka Vyjednavače příšerná, je tahle knížka uvnitř úžasná!), Ezopovy bajky (poměrné náročný jazyk, ale stálo to za to - některé klasiky zkrátka nikdy neomrzí) a konečně jsem se dokopala k Rivers of London (celkem milá jednohubka, i když jsem od toho čekala něco trošku jiného).

S filmy to bylo o poznání lepší. Severský snímek Dcera čarodějky si získal moji pozornost především proto, že během letošního roku by měl vyjít český překlad knižní předlohy. Dcera čarodějky ve mně moc velká očekávání nevzbudila, což je snad i dobře. Myšlenka zajímavá, provedení béčkové. Když už jsme u těch čarodějnic, následovalo Season of the Witch. Herecké obsazení bohužel není všechno, ale i tak to bylo celkem milá jednohubka. Solo. Ano, po tolika měsících jsem viděla nejnovější Star Wars! Na Sola se člověk nesmí dívat z hlediska Star Wars universa, ve smyslu toho starého, abych to uvedla na pravou váhu. Není to plnohodnotný díl, má hodně trhlin, ale jako doplněk k sérii to vlastně šlo. I na novou verzi Hana Sola jsem si nakonec celkem zvykla. Než přišla bouře mě docela vzalo. Příběh o přežití, lásce a neskutečné vůli nenechá snad jediné oko úplně suché. Z pochmurné nálady do něčeho veselejšího! Koncem měsíce jsem sehnala Máš ji! nebo také anglicky Tag, tedy americkou komedii, která šla v létě v kinech. Dobrá, byla to kravina s velkým K, ale pobavila. Nakonec zmínim Prince z Persie. Když jsem byla mladší, byla jsem tímhle snímkem nadšená. A doteď žeru to prostředí, i když s ohledem na to ostatní jsem poněkud více skeptická než dřív.

Během září jsem stihla zhlédnout všechny tři série britského seriálu The Fall. Nic pro slabší povahy, ale střídání pohledu vraha a vyšetřovatelů bylo vážně zajímavé. Rozhodně palec nahoru.
Co se anime týče, nakousla jsem novou sérii Shingeki no Kyojin, konečně jsem viděla i Dead Apple (no, plnohodnotné BSD to nebylo, ale pozornost jsem u toho udržela) a dokončila Sirius the Jaeger (za mě jedno z nejlepších anime roku).
Psaní psaní psaní. Resty mám konečně za sebou, což byla neskutečná úleva. Teď už se můžu věnovat konečně něčemu volnějšímu - snad i o něco více blogu - a možná vyzkouším i nějakou tu copywriterskou zakázku, když na to vyjde čas a nervy.

PŘEDPOSLEDNÍCH NÁCT

Už je to tak. Tramtadadá! V září jsem oslavila svých předposledních náct. Na velkolepé oslavy jsem si nikdy příliš nepotrpěla, a tak jsem ani neočekávala, že by to tentokrát bylo jinak. Ke štěstí mi stačila povedená grilovačka.

Ze všech dárků, co jsem dostala, mám jako obvykle ohromnou radost. Krom toho budu moct konečně dělat autoškolu, takže - co víc bych ještě mohla chtít?

Jupija hej! Jestli tohle klapne, budu šťastná jako blecha. Když jsem zjistila, že Within Temptation chystají evropskou tour, slintala jsem jako pes nad buřtem. Ale když se pak ukázalo, že předskokana jim budou dělat Beyond The Black... no nebylo, co řešit!

Velkou radost mi udělali i přátelé a nutno poznamenat, že některé z dárků mi doslova vyrazily dech. Třeba takovou flašku jsem vážně nečekala!

NÁKUPY
Jak už jsem zmiňovala, nebyla bych to já, kdybych si párkrát nevyrazila na nákupy. Brýle už nějakou dobu zoufale sháním, takže o tom žádná. Když jsem pak narazila na tyhle úplně super kawai ponožky (no jo, trocha toho dětinského vyjadřování občas neuškodí, přece jen jsem si na oficiální dospělost ještě nezvykla), taky jsem moc dlouho neváhala. A bez diáře? To v mém případě vyjde nastejno, jako když vyndáte z natahovací panenky klíček. Setrvačník bez klíče? Na nic!

PLAYLIST

Protože jste mi minule navrhovali, že by stálo za zvážení udělat ze všech písní playlist na youtube, vzala jsem si vaši radu k srdci. A měli jste pravdu v tom, že je to praktičtější jak pro vás, tak i pro mě. Původně jsem měla vymyšleného ještě něco trošku jiného, ale dospěla jsem k názoru, že na dotyčnou aplikaci není takový spoleh, jak jsem se zpočátku domnívala. Takže příjemný poslech!

A jak jste (si) září u/přežili vy?