31.8.18

Co tě nezabije... eh, na to se vykašli!

by , in
Tohle léto mě naučilo hodně věcí. Třeba to, že štěstí se skutečně skrývá v maličkostech a smět se po týdnech zase usmát je snad ten nejúžasnější pocit, co můžete zažít. Že člověk nemůže nic milovat a postrádat víc než jídlo a že jestli chci něčeho dosáhnout, musím vždycky zůstat trpělivá. Pochopila jsem, že přísloví "V nouzi poznáš přítele" moc dobře ví, o čem mluví (nebo spíš píše) a že prodírat se životem s úsměvem na tváři je mnohem lepší - stejně jako to, že to ne vždycky jde.


24.8.18

Bouřkový princ

by , in
Tuhle fantasy povídku s příměsí proroctví a Šípkové Růženky, kterou protentokrát ztvárnila krvelačná a mimořádně ošklivá princezna, jsem onehdy posílala do soutěže Daidalos. Ročník už si přesně nevybavím, nicméně nakonec jsem se nedozvěděla ani to, kolikátá skončila nebo zda ji vůbec přijali. Od té doby leží chudák Bouřkový princ v šuplíku, pár částí na Wattpadu a to je asi tak všechno. Co si ale budeme nalhávat, Wattpad není zrovna ideálním prostředkem sdílení a ztratit se v tom nekonečném oceánu splašků, kde jen sem tam narazíte na záchrannou bojku, je mnohem snazší, než by se mohlo zdát. Navíc jsem slyšela cosi o aktualizacích, kvůli nimž nyní nemůžete publikovaná díla číst, aniž byste měli založený účet a to tedy já osobně považuji za hodně velký handicap.
A tak jsem přemýšlela a přemýšlela co s tím, až mě napadl tenhle způsob. Publikovat na blogu povídku, která má přes 80 naformátovaných A5 stran (v přepočtu 39 normostran, což už není zas tak moc), to je - co si budeme nalhávat - sebevražda. Ale takhle? Pokud by měl někdo o čtení zájem, rozhodně je to o dost příjemnější a přehlednější způsob, nemluvě pak o tom, že i mně coby autorce se na to kouká s jistou... mno, asi to trochu přiživuje jakýs takýs pocit hrdosti, že jsem toho kdysi dala tolik dohromady.

Zdroj: https://content.ebgames.com.au/

Když teď Bouřkového prince čtu s více než ročním odstupem, vidím v něm hodně věcí, které bych dnes napsala úplně jinak nebo je rovnou vyškrtala. Nicméně snad právě kvůli tomu, aby byl v pozdějších letech znát ten pokrok a především z toho důvodu, že se nerada šťourám ve věcech, které jsem dokončila a uzavřela už před časem, přikládám původní znění.
Myslím, že na to, že se jedná o jednu z mých úplně prvních delších povídek, příběh je docela promyšlený a příliš záplat jsem v něm nenašla. K Bouřkovému princi mám ale vřelý vztah hlavně s ohledem na postavy. Poprvé jsem totiž stvořila nějakou s páteří a z mého pohledu poměrně zajímavou. Můžete namítat, že Denzel je grázlík - ale stejně je to doteď jeden z mých oblíbenců.
17.8.18

Letní melancholie, pár paradoxů a haiku

by , in
Prázdniny jsou od slova prázdno a od zaplnění toho prázdna, od užívání a prožívání. To u mě znamená zkoušení nových věcí, stejně jako návrat k hluboko zakopaným kořenům. Od doby, kdy jsem se naposledy pokoušela psát haiku, uplynuly už více než dva roky. Přitom tenkrát mi tohle japonské básnířské umění připadalo tak geniální, leč nutno poznamenat, že to, co jsem vytvořila , mělo k umění hodně daleko.
Za ta léta jsem ale stihla projít značným progresem, co se týče mého literárního umu a jeho vyjadřování nebo samotného smýšlení o životě jako takovém, a tak jsem si řekla, že by možná nebylo úplně od věci pokusit se to opět promítnout do haiku. Co byl byl život bez experimentování, že?

Prý všechno je jen
v kostech a v hlavě
bořící světy

Zavři oči a
naslouchej zrnku písku
pod hodinami

Solničku vysyp
do umyvadla a dál
čekej na příliv
13.8.18

Čtvrté zápisky nemocniční: dva měsíce s novou čelistí

by , in
Už více než dva měsíce uplynuly od doby, kdy jsem v pražské VFN podstoupila ortognátní operaci, čili posun čelistí. Přestože už je to tolik týdnů, pořád ještě se nejedná o procházku růžovým sadem, a pokud jste si mysleli, že jakmile vám sundají gumičky, hladově se zakousnete do prvního smaženého řízku, na který narazíte, budete zklamaní. Hodně.


10.8.18

5 seriálů (nejen) na letní večery #2

by , in
Protože první velká pětka seriálů na dlouhé letní noci a večery, kterou jsem sepsala loni o prázdninách, sklidila nečekaně velký úspěch, nestálo mě příliš sebepřesvědčování, abych se rozhodla po čase vydat i volume 2.


Protentokrát se mi do hledáčku dostaly poněkud známější kousky, přesto si nemyslím, že se jedná o takové šlágry, jako je například Hra o trůny nebo Simpsonovi, a tak bych řekla, že jsem tímhle malým výběrem namíchala celkem zajímavý koktejl inspirace. Takže směle do toho!
5.8.18

Noví Žoldnéři fantasie jsou venku!

by , in
A je to tady! Třicátého července po bezmála roce příprav, úprav a korektur u nakladatelství Straky na vrbě konečně vyšli nejnovější Žoldnéři fantasie, tentokrát s podtitulem Na stopě zločinu. Proč to tu ale vůbec poprvé zmiňuji? Protože tentokrát jsem v tomhle kultovním fantasy sborníku otištěná i já!


© Lory Humble 2015 | Všechna autorská práva vyhrazena. Používá technologii služby Blogger.