Díl: 1. (v sérii Šest vran)

Autor: Leigh Bardugo

Nakladatelství: Fragment

Rok: 2017, vydání originálu 2015

Žánr: Fantasy

Počet stran: 384

Prostředí: Kerch, Fjerda

Úryvek: k přečtení zde

Anotace: Ketterdam – rušné přístavní město, kde se dá za peníze koupit naprosto cokoliv. Nikdo to neví lépe než Kaz Brekker, fenomenální podvodník a zloděj. Neštítí se žádné špinavé práce a dokáže vybruslit z každé situace. Jednoho dne dostane nabídku, na kterou by kývl jen šílenec. Pohádková odměna však několikanásobně převyšuje všechna nebezpečí, která ze sebevražedné zakázky plynou. Sám to ale nezvládne. Bude potřebovat další pomocníky…

Ostrostřelec, který nikdy nemine cíl a jehož jedinou achillovou patou je slabost pro hazardní hry. Neprávem odsouzený fjerdský lovec prahnoucího po pomstě. Špiónka pohybující se jako stín a nenápadná jako samotné ticho. Uprchlík z prominentní rodiny se zálibou v třaskavinách. Zatoulaná griša, jež používá svoji uhrančivou krásu jako smrtící zbraň. A potom samozřejmě sám král Barrelu, prohnaný podvodník a zloděj, který ví o všem a na každého něco má. Mnozí z nich si prošli peklem - ale to ještě netuší, že to nejhorší je teprve čeká. Kdo z nich vyvázne živý? Který z přízraků minulosti se jim stane osudným? A jak gigantický může mít jedna loupež dopad na zbytek světa?

To a mnohem více vám prozradí Šest vran, geniální dílo z mistrovsky vymyšleného fantasy světa, jemuž před lety vdechla život uznávaná americká spisovatelka s izraelskými kořeny - Leigh Bardugo. Jedna loupež, šest kriminálníků a tisíc způsobů, jak se to všechno může zhatit. Tak na co si vsadíte?

Nemyslím si, že byste se divili, proč nejsem aktivní. V září je to vždycky stejné - na člověka se valí milion věcí a povinností spolu s podzimními depresemi a neodbytnou tyrankou jménem škola. V těchto těžkých časech a velkých krizích je potřeba upínat se myšlenkami na pěkné zážitky, které člověku vlejí do žil trochu toho optimismu a větší chutě do života.

Jedním z takových směrů, jímž se můžete ubírat, jsou kupříkladu koncertové vzpomínky. A tak, když jsem nad tím jednou odpoledne přemýšlela, vzpomněla jsem si na svůj úplně první koncert a přehršel trapasů a chyb - vtipných i poněkud tragických - kterých jsem se onoho dne dopustila. Tehdy mě ani přinejmenším nenapadlo, že by se mi nějaká z těchto maličkostí mohla stát osudnou. Nikdo mi neporadil, co nedělat, co si vzít a co naopak raději rychle zahodit. Jak se říká, co si neuděláš sám, to nemáš, a tak jsem tu dnes s článkem, kterým se to pokusím alespoň symbolicky vynahradit tím, že varuji, případně pobavím, další duše a předvedu vám 5 největších chyb, kterých se můžete dopustit, když vyrazíte poprvé na koncert.

Steven Erikson onehdy napsal: "Pokud není v životě žádný drama, nemá smysl ho vůbec žít." Můj život je jedna velká hořkosladká komedie s ozvěnami dramatu na pozadí a nikdy neutuchající salvou trapasů a přešlapů, a přestože je mi z toho kolikrát smíchy do breku, jsem za to neuvěřitelně vděčná. Nevím, jak se můj příběh bude vyvíjet dál, jaké dialogy v něm budou proneseny, ale ať už se žánr vystřídá a přemění jakkoliv, vždycky se budu snažit, abych mu mohla připsat šťastný konec.

Koneckonců podobně, jako jsem to mohla udělat v srpnu. Jako obvykle se toho nestalo zrovna málo. Zasypaly mě střípky komedie, podobně jako jisté drobné tragédie a nešvary, na jejichž okrajích jsem balancovala jako akrobatka. Ale aspoň protentokrát už jsem na druhé straně provazu.