10.8.19

Strážce ztracených měst

by , in
Originální název: Keeper of the Lost Cities
Díl: 1. (v sérii Strážce ztracených měst)
Autor: Shannon Messenger
Nakladatelství: Ocelot
Rok: 2019, vydání originálu 2012
Žánr: Fantasy, literatura pro děti a mládež
Počet stran: 400
Prostředí: lidská města a města elfů
Úryvek: k přečtení zde
Anotace: Sophie je dvanáctiletá dívka, která vyniká chytrostí. Ve škole ale nemá moc kamarádů, spolužáci ji považují za šprtku a podivínku. Vše se však brzy změní, když potká Fitze, záhadného kluka, který jediný rozumí jejím problémům. Fitz jí ukáže místo, kam doopravdy patří a odhalí jí její zvláštní schopnost, o které jen tušila. Sophie je telepatka, dokáže slyšet a číst myšlenky ostatních. Ale aby mohla naplno rozvinout své schopnosti, musí opustit svou rodinu a svět, ve kterém dosud žila. Vztahy mezi lidmi a elfy jsou totiž zakázané. Sophie posléze nastoupí na Foxfire, slavnou akademii pro nadané elfy, kde se pere s předměty, popírajícími všechny pozemské zákonitosti, o nichž se doposud učila. Kromě probírané látky se také potýká s novými schopnosti, které musí ovládnout, a se svou záhadnou myslí. Postupně také zjišťuje, že i mezi elfy je poměrně neobyčejná. A to nejen kvůli svým hnědým očím. Ke konci roku však musí obstát ve zkoušce mnohem těžší, než je jakýkoliv akademický předmět. Sophie má totiž nevědomky klíč k něčemu, pro co by ostatní zabíjeli. A zjišťuje, že i mírumilovný svět elfů má svá temná zákoutí.

(převzato z megaknihy.cz)

29.7.19

Jak jsem přestala psát svůj život

by , in
Kdysi dávno, přesně před čtyřmi lety, jsem tuhle rubriku pojmenovala Sbírka střepů. Pár dní zpátky jsem tak stála ve sprše a jako nesčetněkrát předtím nepřítomně upírala pohled do oranžových kachliček na stěnách. Sprcha je totiž oproti vaně dobrá ještě na dvě věci: na zpívání a přemýšlení. A já nikdy nezpívám. Proto když jsem se nasoukala do proužkovaného pyžama a svalila se na gauč, najednou mi došlo, že těch střípků už je možná příliš. Že už toho bylo dost a sbírat další tak nějak nemá cenu. Říkala jsem si, co to se mnou vlastně je - a že je to jiné než před čtyřmi lety.
Nechci přestat se zaznamenáváním svého života. Nechci zapomenout. Jen jsem pochopila, že by možná nebylo od věci, kdyby i tohle bylo odteď trochu... jiné.


15.6.19

Nikdy tě nenechám odejít

by , in
Originální název: Never Let You Go
Díl: 1. (ze série -)
Autor: Chevy Stevens
Nakladatelství: Ocelot
Rok: 2019, vydání originálu 2017
Žánr: thriller
Počet stran: 400
Prostředí: Vancouver, fiktivní města Lions Lake a Dogwood Bay
Úryvek: k přečtení zde (tentokrát jsem českou verzi nenašla)
Anotace: Před jedenácti lety uprchla Lindsey s dcerou Sophií před svým násilnickým manželem, který se ji pokusil zabít. Našla si nový domov, začala s podnikáním a snažila se odstřihnout od svého starého života. Myslela si, že unikla temné minulosti a že je v bezpečí. Po jedenácti letech je však exmanžel Andrew propuštěn z vězení a Lindsey se začínají dít strašidelné věci. Někdo se jí vkrade do domu, pokusí se otrávit psa a napadne jejího přítele. Andrew tvrdí, že to není on. Že se změnil. Může mu věřit? Nebo za útoky stojí někdo, kdo je Lindsey blíž než si sama myslí? A jak se může drobná lest, kterou Lindsey před lety provedla, změnit v její největší noční můru?

Psychologický román Nenechám tě odejít popisuje rodinné drama založené na efektu motýlích křídel. Kniha zachycuje majetnickou lásku, která se jednoho dne vymkne kontrole. Román plný napětí s nečekanou zápletkou od kanadské autorky Chevy Stevens, která napsala řadu úspěšných thrillerů oceněných mezinárodními cenami.
7.6.19

Ortognátní operace: rok poté

by , in
Že tomu 6. června bylo na rok přesně, co jsem podstoupila ortognátní operaci, sama doteď pořádně nevěřím. Když nad tím tak přemýšlím, mám pocit, jako kdyby se to všechno odehrálo v úplně jiném životě - ale přitom to mám naprosto živě před očima.
V každém případě jsem za ten rok ušla dlouhatánskou cestu, na níž se střídaly úseky plné vzteku a beznaděje, ale i neskutečného štěstí a spokojenosti. A právě o ní bych se chtěla podělit s těmi, kteří se na ni teprve mají vydat a stále ještě si nejsou jisti, jaké boty si obout nebo jestli by nebylo lepší radši zůstat doma. Rozhodnutí je na každém z nás, ale já se nebudu tajit s tím, že přestože jsem zpočátku taky chtěla zůstat zamčená v pokoji, po čase jsem pochopila, že to, že jsem vstala a otevřela ty zatracené dveře, bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v mém dosavadním životě.

23.5.19

Jak jsem ztratila SPZku aneb kuriózní příhody ze silnic!

by , in
Mysleli jste si, že zážitky z autoškoly to snad skončí? Tak to jste tedy ještě dál než ta jedle! České silnice jsou až příliš kuriózní na to, aby se o nich nepsalo - a když se na nich pak začne vyskytovat jisté začínající individuum jako já, nabírá toto přídavné jméno zcela nových rozměrů. Původně jsem se tu sice svými trapasy zas tak moc "chlubit" nechtěla a to z nejednoho pochopitelného důvodu, jenomže ať už jsem, jaká jsem, mám poměrně velký smysl pro humor (což je velice často na škodu jak okolí, tak i mně samotné). Zkrátka a jednoduše si sama ze sebe ráda dělám srandu - a posuďte sami, jestli mé zážitky za trochu té potupy nestojí. Protože tohle, to se může stát fakt jenom mně!

Zdroje: pexels.com (1, 2, 3)
19.4.19

7 důvodů, proč (ne)vidět: Robin Hood (2018)

by , in
Doufám, že tahle forma článků bude v lecčem atraktivnější než klasické recenze a také o něco méně usedlá. Spousta lidí zapomíná, že jsme pořád ještě blogeři - více či méně amatérští a naše tvorba by měla mít k lidem blízko, měla by být uvolněná a odproštěná od pravidel a osnov, kterých se musí držet profíci. Netvrdím, že spousta z nás nepíše profesionální recenze a ani já se od jejich zajeté formy nebudu nijak distancovat, ale pevně věřím, že tenhle způsob by pro leckoho mohl být stravitelnější a přitom předat podobné informace, jen trošku jinak.
Název rubriky je zavádějící a to zcela záměrně. Nechci se totiž zaobírat jen filmy, případně seriály, které mi vzaly dech v dobrém slova smyslu. To bych totiž dost pravděpodobně brzy neměla o čem psát. Mám v plánu věnovat svoji pozornost jak těm nadmíru dobrým, tak těm, které se naopak zas tak moc nevyvedly.

Chtěla jsem tuhle sérii zahájit optimisticky (dokonce jsem měla i rozepsaný článek na jednu opravdu velkou seriálovou bombu), jenže pak jsem se rozhodla, že se podívám na zoubek nejnovější verzi Robina Hooda. A to jsem (možná) neměla dělat. Absurdita tohoto snímku mě totiž přivádí k naprostému šílenství. Vypravěč sice diváky hned v prvních minutách upozorňuje na to, aby zapomněli na všechno, co o Robinu Hoodovi ví, protože tenhle příběh je jiný, ale... Inu, věřte nevěřte, já jsem to v některých chvílích samou hrůzou skutečně pozapomněla. Pojďme se tedy podívat na sedm (pro mě) hlavních důvodů, proč tomu tak je.

zdroj: https://www.moviezone.cz/

Akční / Dobrodružný
USA, 2018
117 min
Bohatým bral a chudým dával. Kdo by neznal příběh Robina z Locksley, který se spolu se svým maurským přítelem vrací z křížových výprav, jen aby našel život, který doma zanechal, v troskách? Zkorumpovaná anglická vláda v čele s šerifem z Nottinghamu, krásná lady Marian a zbojníci skrývající se v lesích. Je potřeba ještě něco dodávat?
14.4.19

Ztráty a nálezy aneb jak si žiju v roce 2019

by , in
První tři měsíce roku 2019 se neustále něco dělo, ale snad právě proto, že nebylo času nazbyt, bylo celé tohle období tak strašně fajn.
Začátkem ledna jsem začala s novým ročním projektem (Rok v pixelech) a už při pohledu na barvičky, jimiž se můj čtverečkovaný papír hemží, je jasné, že ty tři měsíce rozhodně stály za to a budu na ně ráda vzpomínat.

6.4.19

Krvavé tažení a oblaka střelného prachu

by , in
Zdroj: https://cdnb.artstation.com/
Originální název: The Crimson Campaign
Díl: 2. (v sérii Prachmistři)
Autor: Brian McClellan
Nakladatelství: Talpress
Rok: 2016, vydání originálu 2014
Žánr: Fantasy
Počet stran: 592
Prostředí: Adro, Kez, Deliv
Úryvek: k přečtení zde
Anotace: Polní maršál Tamás svrhl krále a odstranil největší vnitřní nepřátele nového režimu. Ovšem nyní musí vyhrát válku proti Kezu, který má děsivou převahu. Už tak zoufalou pozici mu navíc ještě zhorší zrada. Tamás a jeho nejlepší muži jsou náhle odříznuti od Adra a nezbývá jim nic jiného, než se vydat na dlouhou cestu napříč nepřátelským územím a odrážet neustálé útoky pronásledovatelů. V Adopestu se zatím přiostřuje boj o moc. Gangy a špioni hrají tu nejšpinavější hru ze všech, v níž má lidský život cenu jako drobné, které je možné rozhazovat plnými hrstmi. Je to čas podlosti, ale i hrdinství. A v nejtemnější hodince království se k armádě vrací poslední prachmistr Taniel, jen aby zjistil, že Kezu pomáhá někdo, komu prohnal hlavu kulí - do hlubin šílenství se propadající bůh Kresimír, který je pevně odhodlán zničit své nepřátele... a dost možná i celý svět!
(převzato z databazeknih.cz)

Adro je ve válce. Nejhorší noční můrou každého velitele je ocitnout se odříznutý od své armády. Přesně s tím se teď musí vypořádat polní maršál Tamás, kterého zradili jeho vlastní muži. Taniel se vrací na frontu a ani jemu netrvá příliš dlouho, aby pochopil, že nic není takové, jak se zdá, neboť nepřátelé se skrývají i v řadách adranského vojska a právě Taniel jim je trnem v oku. Mezitím inspektor Adamat vede soukromou válku s bestií, která mu unesla rodinu a jeden šílený bůh spřádá své plány...
30.3.19

4+1 tip, jak si vybrat vysokou

by , in
Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna já se někdy pustím do psaní takovéhleho článku. Přibližně dva roky v kuse jsem totiž řešila - chvílemi vážně, chvílemi převážně nevážně - co provedu s vysokou. A co si budeme povídat, moc se mi to nedařilo. Snad právě proto jsem ale ten pravý člověk, co by se o tom mohl rozepsat, a i kdyby vám mé tipy byly k ničemu, vyslechněte si alespoň zoufalý příběh jedné zoufalé holky, která si byla naprosto jistá, že skončí jako popelářka s gymplem, ale nakonec i ona našla řešení. Když to zvládla ona, byl by v tom čert, aby se to nepovedlo vám!

9.3.19

Něco na zub?

by , in
V dnešní době je až příliš snadné ztratit se ve vší té záplavě kabelů, přípojek, zástrček a obecně přístrojů, o nichž půlka z nás ani pořádně neví, k čemu vůbec slouží. A i já, dítě dvacátého století, se v tom moři začínám tak trochu topit. Jestli ale existuje něco, čeho nikdy není dost a co používá snad každý z nás, jsou to právě flash disky.
Když pak po čase přišla nabídka z e-shopu postovnezdarma.cz, v níž se to jen hemžilo flashkami všech možných tvarů a velikostí, nebylo už co řešit. Ale vyplatilo se to vůbec?


O ZBOŽÍ
Vybrat jeden konkrétní flash disk však bylo celkem oříšek. Měla jsem totiž na výběr hned z několika originálních variant - od piva až po jednorožce. Finální duel se odehrál mezi flash diskem ve tvaru čokolády a zubu. Lítý souboj s nerozhodností jsem sváděla několik dní, až jsem se nakonec musela profackovat a zvolila si druhou možnost, konkrétně pak USB flash disk UFD07. 
Na portálu postovnezdarma.cz dotyčný flash disk (základní verze 4GB) v současnosti můžete pořídit za krásných 149 Kč - a to se vyplatí, přestože si na doručení produktu už tradičně musíte pár týdnů počkat. V mém případě uplynul od objednávky přesně měsíc a flashka přistála ve schránce.
2.3.19

Případ tří zubů

by , in
První střípky, z nichž se později zrodil nápad na příběh Případu tří zubů, jejich charakterů a patálií, jimiž si hlavní postava musela projít, jsem začala sbírat už někdy začátkem léta. Byl to zároveň i můj první pokus o detektivní povídku, přestože jsem si nemohla odpustit propašovat do ní i pořádnou porci fantasy. Snad právě proto, že jsem zkoušela něco nového a přitom se držela věcí, které umím, psaní Tří zubů mě neskutečně bavilo a připadám si až zahanbeně, když se pod ně podepisuji, protože ve mě jejich tvorba zanechala dojem, že celá povídka se napsala více méně sama. Já jsem jen obsluhovala klávesnici, zatímco Matthias všechno řídil místo mě. Je to navíc jeden z těch výtvorů, o němž jsem ze začátku měla jakousi mlhavou představu, které se ovšem její finální podoba nepodobá ani z rychlíku, a tak jsem byla sama překvapená, kam až mě Matthias zavedl.
15.2.19

5 věcí, co si Smrtelné stroje vypůjčily od Star Wars

by , in
Fantasy série z pera Philipa Reevea odehrávající se ve stovky let vzdálené budoucnosti, kde kontrolu nad světem přebrala pohyblivá města, jež se prohánějí zdecimovanou krajinou a přežívají tak, že požírají sama sebe navzájem, za léta od svého vydání téměř zmizela v propadlišti dějin. Snad proto se filmový snímek, který vznikl na motivy prvního dílu, pyšnil takovou propagandou. A jak by taky ne, když se ho ujali tvůrci Pána prstenů a Hobita!
Nicméně ať už Smrtelné stroje slibovaly sebevětší podívanou a akční jízdu prošpikovanou nejmodernějšími efekty, zhlédnutí tohohle snímku ve mně zanechalo dosti rozporuplné pocity. Smrtelné stroje jsou natřískané věcmi, které se opravdu povedly - ať už se jedná o technologie, hudbu nebo herečku v hlavní roli. Jenže pak je tady ta druhá stránka. 

Zdroje: 1, 2

Přestože první polovina filmu mě opravdu bavila, coby fanoušek z dob, kdy to ještě nebylo tolik populární, jsem si nemohla nevšimnout množství motivů, které si Smrtelné stroje až příliš okatě vypůjčily z jiných zdrojů. Jak jsem tak brouzdala internetem, zjistila jsem, že snímků, k nimž si tvůrci zaskočili pro inspiraci, je hned celá řada (jmenovitě například Vodní svět nebo třeba Titanic). Já sama však vidím nejvíc spojistostí s legendárními Hvězdnými válkami - a snad právě proto, že v dnešní době zná hlavní myšlenku a tóninu, v níž se line jejich zápletka, téměř každý, nepřestává mě to fascinovat a udivovat.
Jestli se jedná o záměrné vykrádání a doufání, že si tohoto zlo/počinu nikdo nevšimne, nebo to všechno vzniklo jednoduše náhodou, se můžeme jenom dohadovat. Mně to ale přece jen nedalo a vybrala jsem 5 nejpodstatnějších detailů, které si Smrtelné stroje vypůjčily u Star Wars.
8.2.19

WITHIN TEMPTATION: Resist!

by , in
Within Temptation, symphonicmetalová skupina z Nizozemska, proslula především kombinací typických metalových instrumentálů s charakteristickým a jemnějším hlasem zpěvačky Sharon den Adel. Skupina se pohybuje na hudební scéně už od roku 1996 a od té doby zasypala svět pěknou řádkou alb a získává si stále širší a širší publikum, které nedávno kromě evropské tour obdarovala mimo jiné také novou deskou Resist. Kvůli interním problémům skupiny jsme si na album sice museli počkat o pár týdnů déle, ale výsledek za to stál. Nebo snad ne?
Zdroj: https://www.resist-temptation.com/
1.2.19

Jak jsem (u)dělala FCE

by , in
Zkoušky FCE (Cambridge English First), dnes už spíše označovány jako B2 First, patří mezi jedny z nejznámějších zkoušek z anglického jazyka vůbec. Můžete si je udělat, pokud chcete otestovat svoji úroveň angličtiny nebo když chcete získat pár bodů navíc k přijímacím zkouškám na vysokou (je ale dobré si předem zjistit, jestli právě vámi zvolená vysoká škola FCE zkoušky skutečně uznává - zas tak moc jich totiž není). Jejich zdaleka největší výhodou je však skutečnost, že FCE certifikát plně nahrazuje školní maturitu z angličtiny a to byl i hlavní důvod, proč jsem se do zkoušek pustila já.
I když se tenhle příběh vyvíjí spíše jako tragédie, ve skutečnosti má dobrý konec a jeho cílem je povzbudit i ty z vás, kteří o FCE také uvažují, ale třeba z toho mají pořád ještě strach nebo se nemůžou rozhodnout. Protože i když všechno vypadá jako katastrofa a nevěříte si, nakonec nikdy není tak zle a šance, že se vám zkoušky podaří, i když na nich něco zvoráte, je kupodivu překvapivě vysoká. Tuhle skutečnost vyčtete leckde a podobně jako já jí nebudete věřit, dokud vám někdo nedá důkaz. A aby na tom vaše sebevědomí během zkoušek nebylo tak mizerně jako to moje, jeden vám dám. Jen si přečtěte, co všechno se podařilo zvorat mně! A i kdyby to na první pokus přece jen nevyšlo, podstoupit FCE se rozhodně vyplatí, i kdybyste si měli jen potrénovat nervy a zachování chladné hlavy ve stresových situacích. Jakmile totiž absolvujete tenhle očistec, už vás maturita nemůže rozhodit.

25.1.19

Autoškola? Závěrečné zkoušky! (5. část)

by , in
Nechce se mi věřit tomu, že po všech těch přešlapech, trapasech a vtipných slovních přestřelkách zde moje cesta vážně končí. Ve skutečnosti přede mnou sice leží ještě stovky a stovky odjetých kilometrů, než se doopravdy naučím řídit, nicméně první - té více bezstarostné - etapě tímto už odzvonilo. Na jednu stranu jsem šťastná jako blecha, že jsem něco takového dokázala - protože ať už se vás ostatní snaží navést a učit sebelíp, řízení je něco, co nakonec musíte vždycky zvládnout sami - zároveň mě ale přepadají mindráky. Byly to senzační tři měsíce života. Nikdy by mě nenapadlo, že se mi bude zrovna po autoškole tak stýskat.

Zdroje: 1, 2, 3, 4

18.1.19

Beyond The Black & Within Temptation: Vídeň 2018

by , in
Within Temptation, nizozemská symphonicmetalová skupina, to už je pro člověka, který se alespoň trochu orientuje v příslušném žánru, opravdu znělé jméno. O něco hůře jsou na tom s popularitou němečtí Beyond The Black, kteří řádí na hudební scéně teprve od roku 2014, což jim ovšem v žádném případě neubírá na kvalitách. Nad oznámením Within Temptation jsem chvíli váhala, ale jakmile jsem se dozvěděla, že v jeden večer budou na jednom místě obě dvě skupiny - na to prostě nešlo říct ne! A protože Praha byla beznadějně vyprodaná, nezbylo nic jiného, než nasednout do auta a vyrazit směr Vídeň.


Návštěva vídeňského Gasometeru byla pro mě také premiérou. Gasometer je kuriózní nejen z hlediska architektonického, ale především historického. Zbudován v roce 1896 podle návrhu Franze Kapauna se totiž sestává ze 4 bývalých plynojemů, které v dnešní době slouží jako nákupní galerie nebo právě koncertní síň. Nejsem si moc jistá, jestli se jedná zrovna o nejsystematičtější nákupní centrum, v jakém jsem kdy byla, v každém případě se mi ale část využívaná jako koncertní sál líbila. Praktická a přehledná s příjemnou komorní atmosférou.
13.1.19

Vzpomínky na sníh

by , in
Když se podívám na všechno to promočené oblečení, co se mi válí na radiátoru, a haldy sněhu za okny, název tohohle článku pak působí poněkud zavádějícím dojmem. Věřte nevěřte, v době, kdy jsem ho začínala psát, jsem si skutečně myslela, že dalšího sněhu už se tuhle zimu nedočkáme. No, prdlajs lidi. 


Možná si taky říkáte, jestli u nás na zahradě přistálo ufo nebo co se ksakru stalo tak zásadního, že je půlka ledna a prosincový souhrn stále nikde. Popravdě řečeno nejste zas tak daleko od pravdy. Stalo se toho totiž fakt hodně a občas jsem si vážně nebyla jistá, jestli v tom to ufo skutečně nemá prsty!
7.1.19

Knižní výzva 2019

by , in
Počty přečtených knih mě upřímně moc nezajímají - nejsem rychločtenář a tak nějak v tomhle počínání ztrácím jakoukoliv pointu - ale seznamy tohohle typu mám ráda. Jako člověk, co si potrpí na systém, je totiž považuji za ideální způsob, jak si udělat pořádek v tom, co všechno už jsem vlastně přečetla - nehledě na to, že knižní výzvy jsou už tradičně nemalým zdrojem inspirace.
Co se týče knižních výzev jako takových, internet je jich plný. Já přesto zůstávám věrná té, kterou již tradičně pořádá ells.cz. Nejsem si sice jistá, jestli je nějakým způsobem původní, ale ráda ji za ni považuji.



1.1.19

Autoškola? Blinkry, úchylové a bouračka! (4. část)

by , in
Na Nový rok by se lidé měli bavit. A co jiného dokáže vykouzlit úsměv na tváři spolehlivěji než cizí přešlapy a trapasy? Autoškola se mi možná chýlí ke konci, ale to v žádném případě neznamená, že by se snad něco výrazně změnilo. Už sice nedělám ty samé chyby jako na začátku, v hlavě nosím o trochu neužitečné teorie o pojišťovnách navíc a koupila jsem si na řízení nové boty, nicméně vždycky se najde něco, co překvapí jak mě, tak i všechny okolo.
Připoutejte se, prosím, další jízda právě začíná! Inu, nevím, co lepšího bych vám poradila - nic jiného vám beztak nepomůže!

Zdroje: 1, 2, 3, 4, 5

1.1.19

Blogerský rok v číslech

by , in
Na změny čísel se zvyká těžko a ještě hůř se pak pamatují. Je úplně jedno, jestli se jedná o letopočty bitev, cizí SPZetku, svíčky na narozeninovém dortu nebo třeba o nový rok. Ten blogerský utekl strašně rychle, ale ještě mnohem splašenější byl ten osobní. 


Rok 2018 toho s sebou přinesl možná až příliš. Přestože v některých chvílích byl všechno jen ne snadný, když se ohlédnu přes rameno, přistihnu sama sebe, že se potutelně usmívám. Rok 2018 mě totiž mimo jiného přinutil objevit tu část sebe, které se říká zdravé sebevědomí, a pokud bych si někdy v budoucnu připadala ztracená, tak právě osmnáctka mi vždycky připomene, že stojí za to bojovat. A že v životě je plno důležitějších věcí než čísla - přestože tenhle článek bude již tradičně pojednávat právě o nich.
© Lory Humble 2015 | Všechna autorská práva vyhrazena. Používá technologii služby Blogger.