9.3.19

Něco na zub?

by , in
V dnešní době je až příliš snadné ztratit se ve vší té záplavě kabelů, přípojek, zástrček a obecně přístrojů, o nichž půlka z nás ani pořádně neví, k čemu vůbec slouží. A i já, dítě dvacátého století, se v tom moři začínám tak trochu topit. Jestli ale existuje něco, čeho nikdy není dost a co používá snad každý z nás, jsou to právě flash disky.
Když pak po čase přišla nabídka z e-shopu postovnezdarma.cz, v níž se to jen hemžilo flashkami všech možných tvarů a velikostí, nebylo už co řešit. Ale vyplatilo se to vůbec?


O ZBOŽÍ
Vybrat jeden konkrétní flash disk však bylo celkem oříšek. Měla jsem totiž na výběr hned z několika originálních variant - od piva až po jednorožce. Finální duel se odehrál mezi flash diskem ve tvaru čokolády a zubu. Lítý souboj s nerozhodností jsem sváděla několik dní, až jsem se nakonec musela profackovat a zvolila si druhou možnost, konkrétně pak USB flash disk UFD07. 
Na portálu postovnezdarma.cz dotyčný flash disk (základní verze 4GB) v současnosti můžete pořídit za krásných 149 Kč - a to se vyplatí, přestože si na doručení produktu už tradičně musíte pár týdnů počkat. V mém případě uplynul od objednávky přesně měsíc a flashka přistála ve schránce.
2.3.19

Případ tří zubů

by , in
První střípky, z nichž se později zrodil nápad na příběh Případu tří zubů, jejich charakterů a patálií, jimiž si hlavní postava musela projít, jsem začala sbírat už někdy začátkem léta. Byl to zároveň i můj první pokus o detektivní povídku, přestože jsem si nemohla odpustit propašovat do ní i pořádnou porci fantasy. Snad právě proto, že jsem zkoušela něco nového a přitom se držela věcí, které umím, psaní Tří zubů mě neskutečně bavilo a připadám si až zahanbeně, když se pod ně podepisuji, protože ve mě jejich tvorba zanechala dojem, že celá povídka se napsala více méně sama. Já jsem jen obsluhovala klávesnici, zatímco Matthias všechno řídil místo mě. Je to navíc jeden z těch výtvorů, o němž jsem ze začátku měla jakousi mlhavou představu, které se ovšem její finální podoba nepodobá ani z rychlíku, a tak jsem byla sama překvapená, kam až mě Matthias zavedl.
15.2.19

5 věcí, co si Smrtelné stroje vypůjčily od Star Wars

by , in
Fantasy série z pera Philipa Reevea odehrávající se ve stovky let vzdálené budoucnosti, kde kontrolu nad světem přebrala pohyblivá města, jež se prohánějí zdecimovanou krajinou a přežívají tak, že požírají sama sebe navzájem, za léta od svého vydání téměř zmizela v propadlišti dějin. Snad proto se filmový snímek, který vznikl na motivy prvního dílu, pyšnil takovou propagandou. A jak by taky ne, když se ho ujali tvůrci Pána prstenů a Hobita!
Nicméně ať už Smrtelné stroje slibovaly sebevětší podívanou a akční jízdu prošpikovanou nejmodernějšími efekty, zhlédnutí tohohle snímku ve mně zanechalo dosti rozporuplné pocity. Smrtelné stroje jsou natřískané věcmi, které se opravdu povedly - ať už se jedná o technologie, hudbu nebo herečku v hlavní roli. Jenže pak je tady ta druhá stránka. 

Zdroje: 1, 2

Přestože první polovina filmu mě opravdu bavila, coby fanoušek z dob, kdy to ještě nebylo tolik populární, jsem si nemohla nevšimnout množství motivů, které si Smrtelné stroje až příliš okatě vypůjčily z jiných zdrojů. Jak jsem tak brouzdala internetem, zjistila jsem, že snímků, k nimž si tvůrci zaskočili pro inspiraci, je hned celá řada (jmenovitě například Vodní svět nebo třeba Titanic). Já sama však vidím nejvíc spojistostí s legendárními Hvězdnými válkami - a snad právě proto, že v dnešní době zná hlavní myšlenku a tóninu, v níž se line jejich zápletka, téměř každý, nepřestává mě to fascinovat a udivovat.
Jestli se jedná o záměrné vykrádání a doufání, že si tohoto zlo/počinu nikdo nevšimne, nebo to všechno vzniklo jednoduše náhodou, se můžeme jenom dohadovat. Mně to ale přece jen nedalo a vybrala jsem 5 nejpodstatnějších detailů, které si Smrtelné stroje vypůjčily u Star Wars.
8.2.19

WITHIN TEMPTATION: Resist!

by , in
Within Temptation, symphonicmetalová skupina z Nizozemska, proslula především kombinací typických metalových instrumentálů s charakteristickým a jemnějším hlasem zpěvačky Sharon den Adel. Skupina se pohybuje na hudební scéně už od roku 1996 a od té doby zasypala svět pěknou řádkou alb a získává si stále širší a širší publikum, které nedávno kromě evropské tour obdarovala mimo jiné také novou deskou Resist. Kvůli interním problémům skupiny jsme si na album sice museli počkat o pár týdnů déle, ale výsledek za to stál. Nebo snad ne?
Zdroj: https://www.resist-temptation.com/
1.2.19

Jak jsem (u)dělala FCE

by , in
Zkoušky FCE (Cambridge English First), dnes už spíše označovány jako B2 First, patří mezi jedny z nejznámějších zkoušek z anglického jazyka vůbec. Můžete si je udělat, pokud chcete otestovat svoji úroveň angličtiny nebo když chcete získat pár bodů navíc k přijímacím zkouškám na vysokou (je ale dobré si předem zjistit, jestli právě vámi zvolená vysoká škola FCE zkoušky skutečně uznává - zas tak moc jich totiž není). Jejich zdaleka největší výhodou je však skutečnost, že FCE certifikát plně nahrazuje školní maturitu z angličtiny a to byl i hlavní důvod, proč jsem se do zkoušek pustila já.
I když se tenhle příběh vyvíjí spíše jako tragédie, ve skutečnosti má dobrý konec a jeho cílem je povzbudit i ty z vás, kteří o FCE také uvažují, ale třeba z toho mají pořád ještě strach nebo se nemůžou rozhodnout. Protože i když všechno vypadá jako katastrofa a nevěříte si, nakonec nikdy není tak zle a šance, že se vám zkoušky podaří, i když na nich něco zvoráte, je kupodivu překvapivě vysoká. Tuhle skutečnost vyčtete leckde a podobně jako já jí nebudete věřit, dokud vám někdo nedá důkaz. A aby na tom vaše sebevědomí během zkoušek nebylo tak mizerně jako to moje, jeden vám dám. Jen si přečtěte, co všechno se podařilo zvorat mně! A i kdyby to na první pokus přece jen nevyšlo, podstoupit FCE se rozhodně vyplatí, i kdybyste si měli jen potrénovat nervy a zachování chladné hlavy ve stresových situacích. Jakmile totiž absolvujete tenhle očistec, už vás maturita nemůže rozhodit.

25.1.19

Autoškola? Závěrečné zkoušky! (5. část)

by , in
Nechce se mi věřit tomu, že po všech těch přešlapech, trapasech a vtipných slovních přestřelkách zde moje cesta vážně končí. Ve skutečnosti přede mnou sice leží ještě stovky a stovky odjetých kilometrů, než se doopravdy naučím řídit, nicméně první - té více bezstarostné - etapě tímto už odzvonilo. Na jednu stranu jsem šťastná jako blecha, že jsem něco takového dokázala - protože ať už se vás ostatní snaží navést a učit sebelíp, řízení je něco, co nakonec musíte vždycky zvládnout sami - zároveň mě ale přepadají mindráky. Byly to senzační tři měsíce života. Nikdy by mě nenapadlo, že se mi bude zrovna po autoškole tak stýskat.

Zdroje: 1, 2, 3, 4

© Lory Humble 2015 | Všechna autorská práva vyhrazena. Používá technologii služby Blogger.