Sleduj, jak padám

Tuhle jsem tak přemýšlela a přišla na to, že mě kromě novoročních povídaček nenapadají žádné pranostiky vztahující se k lednu. Sama pořádně nevím proč, ale začala jsem se po tom tak trochu pídit a zjistila jsem pár celkem zajímavých věcí. Moc mě ale nepotěšilo, že většina z toho nevysýpá z rukávu zrovna pozitivní věštby, jako kupříkladu Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. Tenhle měsíc nás co se počasí týče totiž opravdu tahal za nos a dělal si z nás dobrý den. Pochopitelně se toho ale stalo ještě mnohem víc. To už jste ale nejspíš pochopili.

ŠKOLNÍ NEŘESTI

Co k tomu jenom říct? Byl to chaos. Z tohohle pohledu mi celý leden tak nějak splývá v mlze, v níž se střídavě vynořují stavy absolutního přetížení a nicnedělání. Měsíc zahájil Den otevřených dveří, který jsme protentokrát naneštěstí měli na starosti my. Už jenom ta představa, že musíte být ve škole od sedmi ráno do sedmi večer je dechberoucí, natož pak když si uvědomíte, že se po celou dobu budete muset na všechny usmívat, lézt jim do ř... stínu a všelijak jinak ze sebe dělat pitomce. Nicméně jsem si toho dne ale uvědomila dvě věci: rozhodně nechci dělat šatnářku. A nemám ráda špendlíky.

Další věc, kterou bych ráda zmínila, je německá olympiáda. Každý rok se zapřísahám, že už se jí nikdy nezúčastním a následně proklínám všechny, kteří mě do toho dokopali. Aby bylo jasno - nesnáším to, tyhle soutěže. Neumím německy mluvit a už vůbec ne v němčině improvizovat. O to víc si nejspíš představíte mé překvapení, když mi oznámili, že jsem na škole skončila druhá a budu se muset trmácet do okresního kola. Happy jak dva grepy.

A samozřejmě ještě jedna poznámka. Vysvědčení. Co se známek týče, jsem spokojená. Skoro všechno klaplo tak, jak jsem chtěla. Kupodivu jsem to ale nijak zvlášť neprožívala. Vlastně největší zážitek z tohoto v uvozovkách slavnostního předávání ve mně zanechala třídní, která vešla do třídy se slovy, že jí je strašně špatně a má nejspíš chřipku, načež ohmatala všechna vysvědčení a s kašlem nám je předala.

Z TŘÍDNÍ KRONIKY

To by nebyl správný měsíc, kdyby v naší třídě nepadla pořádná kanonáda vtipných hlášek:

Angličtina válí: "It would be fantastic. No school. No students. No *jméno spolužáka*"

- "Prostě jsme se pěkně sešli, tak si tady na nádraží v kolejišti trsnem."

- "Fifteen seventy sedm."

- Při sledování Vlka z Wallstreet: "Loni jste se dívali na Sněhurku..."

   "Jak to někde nabonzujete, tak jdu sedět."

   "Jestli tam bude něco takovýho jako minule, tak vám tu fleshku hodim do kanálu."

- Dorozumět se v Americe je vlastně hračka: "... fucking a proložte to pár shitama."

Fyzikář se nezdá: "Taky moh vykrvácet. A on mi na to řek: 'No, šlo by to.'"

- "Já jsem naposled učil matiku v roce 1994. No, počítat snad ještě umim..."

Při bižuli se taky nenudíme: Ohledně znaku lékařů: "Víte, jak se mu říká?"

"Kdo chce hada bíti, hůl si vždycky najde."

- "Donutí je k sebevraždě. Ne ledajaký, že by se zastřelili. Oni dostanou strašnou chuť se jít utopit."

- "Našel jsem 200 Kun. Ale mělo to tu mouchu, že jsem těch 200 Kun předtím ztratil já."

Při opisování z mobilu při testu ze zeměpisu: "Dostala jste mě. Ale já jsem tam stejně nic nenašel."

A další skandální odhalení: "Sakura - to je houba."

"Vladivostok není čínský."

Chemikářka se nebojí: "Tady to smrdí jako u starýho kozla."

Při matice to lítá hlava nehlava: "Napsal mi do písemky, že je psychicky stresovaný."

- "Tady ta kalkulačka to nebere."

   "Tam hlavně nejde zadat ta hvězdička."

- "To bude koordinačně kovalentní vazba."

Nový učitel občanské nauky: "Co to čtete?"

"Jeden z nás lže."

- "Sebekriticky přiznávám, že jsem nejlepší."

- "Ticho léčí, ale nesmíme se předávkovat."

"Poběžíš po lese a budeš dělat: hej hej, kal kal!"

JAK NA NOVÝ ROK...

Osobně doufám, že to neplatí. Ale ať už tak nebo onak, nový rok jsme zahájili stylově. Prvního jsme už tak nějak tradičně vyrazili na nedaleký novoroční ohňostroj. Letos byl za doprovody soundtracku ke Kung Fu Pandovi až mrazivě dechberoucí - přestože protentokrát zima nebyla. Obecně musím říct, že si z nás dělá počasí dobrý den. V lednu jsem jednu chvíli chodila po ulici pomalu v mikině, zatímco druhý den za okny zuřila vánice a já se válela ve sněhu v oteplovačkách a šále.

Co se našich rodinných tůr týče, stihli jsme si dvakrát vyjet na lyže na rakouský Tauplitz a na prodloužený víkend vyzkoušet Skicircus. Ubytovaní jsme byli ve vesničce Fieberbrunn, konkrétněji pak v hotelu Schloss Rosenegg, což byl tedy vážně zážitek. Jídlo super, budovy taktéž a pokoje vlastně taky, až na to, že když si objednáváte bydlení ani ne týden předem, logicky nedostanete zrovna nejluxusnější apartmá - to naše třeba nemělo okna. Detail. Co se samotného střediska týče, byla jsem ohromně zvědavá a strašně se těšila. Skicircus je celý propojený a má celkem kolem 270 kilometrů sjezdovek. Možná proto jsem byla tak trochu zklamaná. Jedna věc je částečná mlha. Druhá věc jsou ukrutné davy lidí. Třetí věc plotny a neustálé přestupování. Vzato kolem a kolem jsem ráda, že jsem tam byla a viděla něco nového. Kdyby počasí lépe drželo a bylo méně lidí, nejspíš by to bylo taky o něčem jiném. Takhle můžu říct jenom to, že mi jedna návštěva prozatím stačila.

Sníh jsme si užili i doma. Měla jsem ho doslova a do písmene úplně všude, když jsem si konečně pořádně zabobovala a postavila na zahradě sněhuláka, za kterého by se ani Nesbø nemusel stydět.

ZE ZÁKULISÍ

Leden mě vysál. Když nad tím tak přemýšlím, nevybavuje se mi jediný den, kdy bych nebyla unavená. Neustálé střídání počasí mi zkrátka nedělá dobře. I tak jsem toho ale stihla hodně.

Hlavní zpráva měsíce - Dakar 2018! Musím říct, že letos jsem si to vážně užila. Kdo z vás sledoval, nejspíš mi dá za pravdu, že to tentokrát bylo prostě hustý. Navíc jsme dopadli úplně skvěle - Martin Macík na pátém a Jan Brabec na devětatřicátém místě, tím pádem nejlepší Češi - a ještě k tomu moji favorité! Už jsem letos stihla i besedu, která byla naprosto senzační a určitě o ní ještě uslyšíte v únorovém souhrnném článku.

U seriálů jsem se poněkud zasekla a stíhám jen sem tam Vikingy a z anime pak novinku Black Clover. Dost jsem se taky navztekala, protože dle jakési nové vyhlášky na anime serverech nesmí být k dispozici online seriály, což značně komplikuje situaci většině otaku. U filmů už to bylo o něco lepší. Třeba Marie-Terezie (to se moc nepovedlo), Co jsme komu udělali? (mohla bych vidět stokrát), The Dark Tower (jedno z největších zklamání roku - to si troufám tvrdit už teď), Maleficent (krásná filmová pohádka, opravdu mě překvapila), The Purge (klasika), Odebrat z přátel (nic moc) a Insidious 3 (opět jsem celou noc oka nezamhouřila).

Z knih jsem přelouskala Lovce kostí (miluju to, miluju to!), souhrn děl Karla Havlíčka Borovského, Divou Báru, Illuminae (grafika krásná, ale to je asi tak všechno) a Říši bouří (dalo se z toho vytřískat víc).

Z pohledu na psaní byl leden dost vytížený. Momentálně mám rozpracováno více věcí najednou, ale podstatné pro mě je, že mám konečně hotový a prozatím uzavřený projekt, na kterém jsem pracovala poslední čtyři měsíce. Je to... zvláštní pocit.

NOVINKY

Trošku jsem se práskla přes kapsu nebo se na mě usmálo štěstí, a tak tu mám opět i pár novinek. Myslím, že protentokrát se jedná o vážně nádherné kousky.

Tower Of Dawn mám momentálně rozečtenou a musím říct, že mě překvapilo, jak dobře se čte - dokonce i v angličtině. Jen jsem zatím trochu mrzutá z děje a doufám, že se to konečně pořádně rozjede.

Hořícího koně jsem vyhrála díky Podpoře českých autorů a jsem vážně zvědavá. Zatím jsem jen nakoukla. Sice nemůžu říct, že by mě to do sebe nějak vtáhlo, ale i tak to vypadá zajímavě.

Na Prozřetelnost ohně jsem se těšila strašně dlouho a už se nemůžu dočkat, až se k ní dostanu. Alespoň už je ale doma a můžu se jí kochat naživo.

VLNĚNÍ

V posledních týdnech se toho z hudebního hlediska neudálo mnoho, ale to, co se stalo, zase stálo za to - a ne vždy v pozitivním slova smyslu. Začnu-li smutnou zprávou, možná se k vám už doneslo, že nás opustila Dolores O´Riordan, zpěvačka skupiny The Cranberries. Mike Shinoda se v podobě Post Traumatic EP vyjádřil ke ztrátě Chestera Beninngtona. A pokud sáhnu do jiného soudku, Three Days Grace plánují nové album a v lednu zveřejnili jednu z prvních písní.

MIKE SHINODA - Watching As I Fall

KAMELOT ft. ALISSA WHITE-GLUZ - Liar Liar

NICKELBACK - After The Rain

ALL GOOD THINGS - Angels

THREE DAYS GRACE - The Mountain

SMASH INTO PIECES - Let Me Be Your Superhero

EPICA - Dedicate Your Heart (Attack on Titans)

BATTLE BEAST - Familiar Hell

BAD WOLVES - Zombie

TWO STEPS FROM HELL - Countries Burning

LES FRICTION ft. EMILY VALENTINE - I Remember

END OF SILENCE - Andrew's Song

TOMMEE PROFIT ft. SCVRCINA - Tomorrow We Fight

HIDDEN CITIZENS - Strange Young World

EXTREME MUSIC - Slow Farewell

KARLIENE - Red Right Hand

ZAYDE WOLF ft. RUELLE - Walk Through The Fire

GENERDYN - Stand Alone

J2 - Let's Live For Today

DIGITAL DAGGERS - Crazy

JAX JONES ft. INA WROLDSEN - Breathe

LINAKARO - Love Is Gone

... možná padám, abych se dostal tam, kam se oni nedostanou.


Co vy a začátek nového roku?