A zase ta Maasová aneb TOWER OF DAWN

Originální název: Tower of Dawn

Díl: 6. (v sérii Skleněný trůn)

Autor: Sarah J. Maas

Nakladatelství: Bloomsbury

Rok: 2017

Žánr: Fantasy, YA

Počet stran: 664

Prostředí: Jižní kontinent, Antica

Úryvek: k přečtení zde

Anotace: Chaol Westfall has always defined himself by his unwavering loyalty, his strength, and his position as the Captain of the Guard. But all of that has changed since the glass castle shattered, since his men were slaughtered, since the King of Adarlan spared him from a killing blow, but left his body broken.

His only shot at recovery lies with the legendary healers of the Torre Cesme in Antica—the stronghold of the southern continent's mighty empire. And with war looming over Dorian and Aelin back home, their survival might lie with Chaol and Nesryn convincing its rulers to ally with them.

But what they discover in Antica will change them both—and be more vital to saving Erilea than they could have imagined.

Další díl legendární fantasy ságy Skleněný trůn od Sarah J. Maasové, která si během několika málo let získala srdce fanoušků po celém světě. Šestý díl pod názvem Tower of Dawn by měl v českém překladě Věž svítání vyjít koncem června. Já jsem se ovšem rozhodla si čekání o něco zkrátit a vrhla jsem se do knihy v originále.

„It was a... rough period for me. Everything I knew was trampled. Everything. And she... I think I placed the blame for a great deal of it upon her. Began to see her as a monster.“
„Is she?“
„It depends on who's telling the story, I suppose.“

- str. 512

Chaol Westfall, někdejší kapitán stráží, nyní však králova pravá ruka, spolu s Nesryn Faliq přijíždí do bohy požehnané Anticy na vzdáleném Jižním kontinentě. Zdejší armáda může být pro Erileu poslední nadějí. Vyjednat spojenectví však není jeho jediný úkol. Doufá, že se v legendární Torre Cesme najde léčitel, který by dokázal uzdravit rány, jež si přivezl ze Zlomuvalu a opět ho doslova postavit na nohy. Potom, co Yrene Towers zažila v dětství za horory, je léčení adarlanského lorda asi tak to poslední, o co by stála. Jenže složila přísahu - a tu taky dodrží. Jak se však brzy ukáže, lord Westfall uvnitř sebe skrývá vlastní temné přízraky z minulosti, které by mohly ovlivnit i ji.

A tam, hluboko ve stínech vzdálených hor, kde se vzduchem prohánějí obávaní válečníci na svých ptácích, podřimují dlouho očekávané odpovědi. Odpovědi, které možná představují jedinou šanci na přežití jejich světa - nebo jeho naprosté zničení.

P Ř Í B Ě H

Příběh Tower of Dawn má pozvolný, nejspíš není od věci říci rovnou pomalý, rozjezd, což je ovšem u děl Sarah J. Maasové už tak nějak zvykem. Děj se totiž vyvíjí po drobných krůčcích, ale postupně se nabaluje a graduje, nikde nestojí. Nemohu se ale zbavit dojmu, že v tomto případě to tak úplně neplatí. Zhruba v polovině jsem tak narazila na nejeden úsek, který mě donutil knihu odložit a jít raději dělat něco jiného. Když jsem se do ní totiž více začetla, zjistila jsem, že se několik desítek stran opakuje dokola pořád to samé, aniž bychom se dozvěděli něco nového. Zuby jsem skřípala také kvůli značné dávce předvídatelnosti. Autorka stále častěji propadá tendenci všechny párovat. Jakmile se objeví nové postavy, po pár prvních náznacích není těžké odhadnout, kdo s kým skončí. S čímž samozřejmě souvisí i jistý sklon ke klišé a naivitě. Nevím, jestli je to tím, že už to nemá takovou šťávu jako u prvních dílů nebo jsem z téhle série už jak se říká vyrostla.

„Get over here,“ he said quietly.
She did so, eyes darting between the bedroom door and the garden doors.
„Deep breaths,“ he told her. „Center yourself. Fear will get you killed as easily as a weapon.“

- str. 323

Přesto všechno je to ale stále Sarah J. Maasová, autorka, která mě provedla mým knižním dospíváním. A přesně jak má ve zvyku, pravý boom přišel až v závěru knihy. Maasová má totiž (ne)libou schopnost převrátit váš názor na celou knihu o 360 stupňů v uvozovkách během posledních pár stránek. Zde se o pozornost opět hlásí šok a pořádný wow efekt, na který jste celou dobu čekali. Krom toho se opět můžete dočkat akčních scén, stejně jako romantických střípků - v tomto případě spíše střepů - a hlavně pořádné porce tajemna, intrik a záhad.

P O S T A V Y

Postavy z této série jsou proslulé svou promyšleností a jedinečností. I přesto se zde vyskytuje jeden kámen úrazu: tudíž skutečnost, že se autorka rozhodla postavit celou knihu - která měla mimochodem být původně jen doplňkovou povídkou - na vedlejších postavách. A vyšachovala ze hry největší lákadlo téhle série - Aelin Galathynius.

Někdejší kapitán stráží Chaol Westfall je už tak nějak klasa. Známe ho od prvního dílu a asi všichni jsme si prošli obdobími zamilování, nenávisti, iritace a opět zamilování. A jaký je? Autorka se pokusila projít s ním menším vývojem, ale jak ukázala například Královna stínů, ne vždy to postavám vydrží. Yrene Towers. Že je vám to jméno povědomé? Tak to máte naprostou pravdu! Yrene se totiž mihla v povídce Vražedkyně a léčitelka ze sbírky Krvavé ostří a to vůbec ne náhodou. Ve skutečnosti hraje tahle, a jak už jste koneckonců možná pochopili, stejně jako všechny ostatní povídky, velkou roli. Dovolím si ještě poznámku, že v českém překladu nám ji naservírovali jako Yrene Vížku, ale... já dám s dovolením přednost přízvisku Towers. Teď už ale k Yrene. Nikoho neurazí, ale vzato kolem a kolem není ani nijak výjimečná, zkrátka další děvče do řady, které je ve skutečnosti něčím víc než jen obyčejnou léčitelkou. Už to začíná být trochu klišé.

Zdroj obrázku: https://78.media.tumblr.com/

Kromě titulní dvojice musím samozřejmě zmínit i Nesryn Faliq. Bohové ví, že jsem si ji zatím nestihla příliš oblíbit - a asi už to ani nestihnu. Charakterově má potenciál, ale chováním je hrozně předvídatelná. Autorka nám ale naservírovala i celou řadu postav úplně nových, léčiteli počínaje a královskou rodinou konče. Ráda bych vyzdvihla Sartaqa, který představuje jeden z největších plusů téhle série. Pro válečníky - ještě k tomu s urozenou krví a létající - jsem měla vždycky slabost. Pro pány je tady pak jeho pokrevní sestra Borte, holka od rány, která bude mít v závěrečném díle určitě nepostradatelnou roli.

S T Y L  P S A N Í

I když je příběh z mého pohledu v porovnání s předešlými díly trochu slabší, Sarah J. Maasová ho umí podat a to je její největší eso v rukávu. Nedokážu posuzovat korekturu ani typografické chyby, protože jsem knihu četla v angličtině a se svými dosavadními schopnostmi nemám šanci nějaké nedokonalosti odhalit. Je to poprvé, co mám zkušenost se Skleněným trůnem v originálem a musím říct, že jsem mile překvapená. Knížka se četla poměrně snadno, a i když se mohlo stát, že jsem něčemu porozuměla trochu jinak, než jak to autorka zamýšlela, příští - tedy poslední - díl už chci jedině v angličtině.

„How can you be so amused?“
„Oh, I'm not.“ His lips indeed curved. „But it's certainly entertaining to see that temper of yours turned on someone other than me.“

- str. 510

G R A F I C K Á  S T R Á N K A

Jak už to u téhle série je zvykem, s grafikou si někdo pořádně vyhrál. Obálka je moc pěkná, barevně i motivově sladěná, i když mezi zbylé díly tak úplně nezapadá, co se stylem týče. Dalo by se to chápat vzhledem k tomu, že se původně jedná jen o "A Throne of Glass Novella" a ne o knihu v pravém slova smyslu, ale na druhou stranu Krvavé ostří také není plnohodnotný díl. Dočkali jsme se ale nové mapy, která je naprosto úchvatná a to to alespoň částečně kompenzuje.

S H R N U T Í

K sepsání této recenze mě vedla především skutečnost, že jsem se zkrátka nemohla rozhodnout, jak knížku ohodnotit a potřebovala jsem si setřídit všechny své pocity a dojmy. Tower of Dawn je v porovnání s mnohými YA fantasy perlou, avšak v sérii Skleněného trůnu ji považuji spíše za slabší článek řetězu, především co se příběhu týče. Šlo z toho zkrátka vytěžit víc. Musím ale brát jisté ohledy i na četbu v angličtině. Navíc Sarah J. Maasová je Sarah J. Maasová. Tahle ženská  moc dobře ví, jak se drží tužka. Díky jejímu podání čtení utíká poměrně rychle a na své si přijde milovník akce, intrik i romantiky. Stejně tak nám autorka naservírovala nové postavy a za zmínku stojí určitě i změna prostředí.

85%

Kniha má své nedokonalosti, ale rozhodně se jedná o čtení, které můžete důstojně dokončit a říct si, že jste těmi 664 stranami neztráceli čas. A pokud trochu přivřete oko a nebudu si klást tak vysoké nároky jako já, věřím, že vás do sebe nakonec vtáhne a očaruje.