čtvrtek 3. září 2015

Život je dokonalý, pokud ho tak člověk vidí.


Škola klepe na dveře, kdopak asi otevře?
Je přímo neuvěřitelné, jak rychle to všechno letí. Vlastně je to vcelku paradoxní, vidím to jak včera, co se předávalo vysvědčení a loučila jsem se s ostatními, zároveň mi to chvílemi připadá až nezdravě daleko. 
Psalo se 1. září a den byl zahájen tradičně tím, že mi nezvonil budík. Chtěla jsem být ve škole co nejdřív, abych si zabrala místo. Tímto počinem nastal čtvrthodinový skluz, který se díky bohu na času odjezdu nijak zvláště nepoznamenal. Ovšem když jsem přišla do školy, mírně nervózní, nestačila jsem se divit. Poprvé za tři roky, co jsem na tohle gymplu, byl zabarikádovaný vchod (krom posledních zvonění samozřejmě) a členové nejvyšších tříd požadovali poplatek za vstupné. Svačinu jsem neměla a peníze jsem nehodlala utrácet, takže jsem nejdřív nějakou dobu jen tak postávala v chumlu a když jsem pak viděla člověka z mé třídy platit, nenápadně jsem se přifařila a oznámila, že patřím k němu. Tak jsem se do třídy dostala o dost později, než jsem chtěla, což ale nebyl ten největší problém. Když jsem vešla, takřka na všech místech byly přilepené papíry s rezervací. (Vy mi vykládejte něco o tom, že nesnášíte školu - který normální člověk jde o prázdninách do školy přilepit si papír na lavici? A proč je ksakru vůbec lepí?) Když jsem poněkud vztekle mrštila taškou na své místo a odfrkla si, vrhla se na mě spolužačka, že tam nemám co dělat, měla jsem si prý místo zamluvit. Opravdu jsem neměla náladu na hádání, tak jsem jen něco odsekla a seděla tam dál. Přímo neskutečně mě ten banální střet rozčílil, měla jsem chuť urvat jí hlavu. Naštěstí brzy dorazila moje spolusedící a místo jsme si urvali (Zatraceně sedíme tu už tři roky, tak co tohle má být?) Bohužel spolužačky, které vždy seděly za námi takové štěstí neměly. O hodině se nedělo nic jiného než klábosení o ničem a prohlížení fotek z kurzu, které jsme už stejně všichni viděli. Tak skončilo první letošní vyučování.


Zde je pak můj outfit, který jsem měla první den ve škole. Ne, že bych si na oblékání nějak hrála, ale tahle kombinace mi přišla vcelku zajímavá.

Tento potom druhý. Docela jsem si na něm dala záležet s kombinováním.

Po něm jsem se stavila se spolužačkami v knihovně a pokračovala do zdejšího nákupního centra, kde jsem prolezla pár obchodů a dala si rodinný oběd. Zázvorová limonáda s ledem bylo přesně to, co jsem v tomhle horku potřebovala. Znatelně mi zvedla moji pochroumanou náladu. Vzato kolem a kolem to nebyl špatný den.

Nové exempláře do sbírky
Během prázdnin, především pak u moře, se mi podařilo sehnat pár pěkných přírůstků do mého šatníku. Jak už jsem zmiňovala v části kousek nad touto, i první školní den se nakupovalo.

Poněvadž jsem vášnivý sběratel kamenů, mušlí a podobných věcí a přes léto se mi začaly nové úlovky hromadit, sháněla jsem se po nové váze. Nakonec jsem koupila tuhle sklenici. Přijde mi moc pěkná, díky bílé krajkované mašli působí jemně a skutečně mořsky. Koupeno v Nanu.
Ve stejném obchodě jeden příslušník rodiny narazil na tento přívěsek. Nakonec jsme si je koupily takřka všichni, ale v rozdílných barvách. Přijde mi vcelku neškodný a hezký, díky své velikosti už alespoň nebudu muset hledat klíče.

Tyhle kalhoty byly doslova výhra v loterii. Narazila jsem na ně v Tally Weijl, a jelikož byly ve výprodeji, tak stály asi 80 korun (zlevněno z 319 Kč), což je prakticky vzato pakatel. Sice bych snesla v pase větší číslo, ale to bohužel neměli. Jedná se o legíny spíše pod sukni, poněvadž jsou děravé po celé ploše, ale osobně si myslím, že využít je nebude problém.

Protože můj starý obal na mobil už se takřka kvůli opotřebovanosti nedal používat, rozhlédla jsem se po novém. Docela dlouho jsem pátrala po internetu, až jsem narazila na tohoto krasavce. Sice stál i s poštovným okolo 400, což není zdaleka málo, ale byla to láska na první pohled a vážně moc se mi líbí.

Letos o prázdninách jsme byli po čtyřech letech na ostrovu Sardinie. Když jsme tu byli poprvé, nenakupovali jsme vůbec nic, proto mě letos vcelku překvapilo, když tomu bylo naopak - ale nestěžuju si. Tohle tílko je z trajektu , látka je moc příjemná a nápis slušivý. Sice se člověk plácl přes kapsu, ale doufám že právem.

Šátek pochází taktéž z dovolené, ale tentokrát z trhu. Stál 10 euro a musím říci, že je opravdu kvalitní. Příjemný na dotek a pěkně vyšívaný.


Tohle tričko mi přivezl otec, když byl na dovolené v Anglii. S jeho výletem jsme sice tak úplně nesouhlasila, ale lhala bych, kdyby řekla, že se mi přivezený suvenýr nelíbí. Nápis se zajímavě blýská a osobně se mi hrozně líbí ta křídla.
Z trhu mám také tehle malý blyštivý náramek. Váže se sice trochu složitěji, ale je to síla zvyku. Přijde mi takový nekřiklavý, zároveň ale není usedlý což je dle mého správně.

Asi uprostřed prázdnin jsem si udělala i malou exkurzi do Intersportu, kde jsem ulovila tyhle krásné Roxy plavky. Byly sice drahé jako blázen, ale mě se tak nehorázně líbily, že jsem je zkrátka musela mít. Teď mám jen jeden velký problém - je mi líto je používat.

Ze stejného obchodu mám i tyto vietnamky. Všechny gumové mě totiž tlačí, tak jsem hledala nějaké s látkovými "popruhy" a tyhle jsou přímo skvělé.

(Ne)všední pohromy
Za tu dobu se odehrálo také pár vtipných scének a trapasů, souhrnně označeno a nejlépe nazváno jako pohromy. Asi tou první bylo velké překvapení, které na nás jednoho dne čekalo, když jsme se chtěli vykoupat v bazénu - někdo nás totiž předběhl a to dosti nevítaní návštěvníci. Brouci, kterým lidově říkáme potápníci (nevím, jak se jmenují odborně). Kdyby tam jen plavali, dalo by se to vydržet, jenže oni koušou a tentokrát jich navíc byli desítky. Doteď nevíme, odkud přiletěli, ale na jejich chytání budeme vzpomínat ještě pěkně dlouho. 
Na konci léta jsme jeli k moři na ostrov Sardinie (později napíšu reportáž). Moře a příroda jsou úchvatné, ale zároveň taktéž divoké. A tak se stalo, že když už nás tentokrát neobtěžovaly medúzy, rozhodli jsme se vydat na výlet. Loď nás vyhodila v jedné ze zátok, chráněných rezervací. Poněvadž jsme se nechtěli doslova topit v lidských tělech na břehu, odplavali jsme takřka jako jediní dál do moře a takového výkrutu. A zde jsme narazili na ostnatce velkého. Velice vzácnou a jedovatou rybu. Samozřejmě měl jeden příslušník rodiny štěstí a šlápl na něj. Dodnes má opuchlou nohu jako balon a necítí ji. Když jsme později hledali informace, zjistili jsme, že pro některé lidi mohlo být kousnutí smrtelné, jedná se totiž o jeden z nejsilnějších nervových jedů. Už se asi pěkně dlouhou dobu nepůjdu koupat.
Ve středu, hned druhý dne po škole, mě opět čeká návštěva mého neoblíbeného doktora. Upřímně řečeno ho nesnáším. Sice jsme se už tak nějak smířila s tím, že na operaci nakonec vážně půjdu a snažím se si to nebrat tak, jako kdysi, ale jsem psychicky slabý jedinec a tak se docela obávám, co to se mnou zase udělá. Mám z toho docela strach, ani ne tak z operace jako takové, jako spíše toho po ní. Jedná se vesměs o plastickou operaci, jenže já se nechci nijak měnit, nechci vypadat jinak. A můj doktor je slušně řečeno vůl. Nikoho se na nic neptá a vždycky předloží hotovou věc, jako kdyby on byl pán světa. Pak dvakrát vyfotí mojí čelist a požaduje tisíc korun. Sice jsem se pokusila tentokrát připravit, ale nevím nevím - musím jen doufat, že se udržím.

O prázdninách padaly perseidy. Bohužel pro mne jsem se předtím dívala na snad nejhorší horo, co jsme kdy viděla a venku jsem byla připoto strachy. Ale i tak jsem 3 zahlédla. Ten okamžik mi připadal jako zázrak. 
"Život je dokonalý, pokud ho tak člověk vidí. Potíž je jedině v tom, že někdy má k dokonalosti blíž a jindy zase dál."
- Lory Humble

A jak jste prožívali poslední měsíc prázdniny vy?
Byli jste někde v zahraničí nebo jen doma?
Máte nějaké vtipné historky z prázdnin?


6 komentářů:

  1. Přesně tak.. je to pravda s tím nadpisem a poslendím citátem :))
    jinak hodně prázdniny utekly tojo :) jinak outfity moc hezký :) já si zahrála první den na slušňačku (bacha na to, bílý šaty :DD) a druhej den sem šla v černém, i dnes :D tak jak chodím normálně no :))
    jinak první den si měla super :3 obchoďák a rodinný oběd :3 tyjo :)) jinak moc pěkný věci, co sis koupila přes prázdniny a tak :) ten obal je moc pěknej, chtěla bych něco podobnýho, ale na můj mobil obaly nejsou :DD a hlavně teď mám svůj Iphonek (Nokia asi ještě z 90 let :DD ale bacha, sou tam hry, ale není tam foťák :DDDD iphon jak má být, ne? :DDD), takže na něj nepotřebuju nic takovýho :D (bože, jak já se těšim, až mi ten můj dojede z opravny :DDD)
    a jinak jop.. tohle jsou spíš moje zkušenosti.. ale kdyby tohle napsal někdo jiný, tak si řeknu jestli náhodou není p*ča, že úsměv nic udělat nemůže, ale já sem to zkusila a změnilo mi to celej život a u spolužáků mi to ještě trošku zvedlo oblíbenost^^ a jinak ta důvěra ta mi chybí pořád.. moc se podceňuju.. aneb asi to znáš u sebe.. nesnášim to. Doufám ale, že časem se to změní :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tvoje outfity cos měla ve školy jsou moooc sexy :) tu sklenici s mušličkama chci taky :D ten přívěšek s obalem vypadá zajímavě... všechno to oblečení je supééér :) ten náramek je skvostný <3 moje prázdniny byly jako vždy doma se synovci a neteřema :O

    OdpovědětVymazat
  3. Ty outfity jsou super ♥ Já teda o prázdninách ve škole vždy byla - třeba pro nějaké potvrzení... Ale rezervace se dělali až první den :D Jedna moje spolužačka ale jezdila do školy tak na šest nebo kolil a všem kamarádům rezervovala místa :p Barikádování školy - co všechno ti maturanti neudělají :D S tou ejdovatou rybou mě to mrzí :( Je to celkem pech... Už jsem o té rybě ale slyšela hodně... Má štěstí, že přežil :) Zvládni návštěvu doktora! :) Já o prázdninách byla v Chorvatsku, ale měli jsme celkem klidnou dovolenou :)

    OdpovědětVymazat
  4. Líbí se mi ten kryt na mobil a i ty outfity jsou super :)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc se mi líbí celý článek, který mě velice zajímal. To vstupné do školy je žertovný počin. Tvůj první "vstupní" outfit je velmi elegantní a sexy. I ostatní nákupy jsou vydařené. Líbí se mi ta sklenice s mušlemi. Přeji ti, aby ta operace dobře dopadla. ☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  6. Čože, dobre čítam, že si niekto zarezervuje miesto? :D To nie ako ja veľký pán si nakráčam do školy päť minút pred ôsmou.
    A platiť za vstup do školy? :D Teda dávame peniaze, ale len keď štvrtáci už končia, tesne pred maturitou. (Aj tak sme im neotvorili dvere :D)
    Mali ste do teda veselo. Inak minule som Taliansku čítala u inej blogerky, tak som si to pomýlila...
    August pre mňa nebol najšťastnejším mesiacom, hlavne nie začiatok. Vlastne bol dosť smutný.
    Ale koniec som si užila maximálne ako sa dalo. Tieto prázdniny síce neboli podľa očakávani, ale koniec bol nad moje očakávania :)
    Koncert LP ma znovu zlepil.
    S doktormi tiež nemám dobré skúsenosti. Viem, je to nepríjemné, ale nejak sa to zvládne. Ako hovorí ten citát :) Je krásny.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, nezapomeňte za sebou nechat stopu v podobě odkazu na blog a přidat se k mým pravidelným čtenářům, aby vám nic nového na blogu neuniklo. Hezký zbytek dne přeji! ♥

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...