Chvilka korálkování #6

9 měsíců. Zhruba 37 týdnů. To máme zaokrouhleně nějakých 260 dní. Celkem solidní čísla, není-liž pravda? Přesně tolik čárek jsem si udělala do svého přenosného diáře od doby, kdy na blogu vyšel poslední článek s korálkovací tématikou. Cítím z toho jakýsi zatuchlý odér nostalgie a nutí mě to přemýšlet... vlastně ani nevím nad čím. Jak rychle stárneme? Jestli je to dobře nebo špatně? Někdy nad tím uvažuji opravdu často, to se musí nechat, jenže otázkami o podstatě bytí a vůbec existence jako takové se přede mnou zabývalo už tolik bytostí, že si naštěstí pokaždé uvědomím, jaké je to ve skutečnosti plýtvání časem. Věci se mají tak, že po opravdu dlouhé době jsem nastřádala něco ze své korálkoidní tvorby a to je asi tak to jediné, na čem v tuhle konkrétní minutu záleží.

Tentokrát jsem se rozhodla, že budu odvážná a zkusím něco, čemu jsem se doposud vyhýbala. Sama vlastně pořádně nevím proč. Neměla jsem trpělivost? Byla jsem líná studovat návody a pokoušet se vyznat se ve všech těch osnovách, popiscích a číselných údajích? Nebo jsem jednoduše měla strach z neúspěchu? Nejspíš to bylo ode všeho něco a bylo to oprávněné. Netroufnu si ani odhadovat, kolik času jsem strávila nad studiem a následnou snahou udělat první krůčky stylem "pokus - omyl". Ale světě div se, to všechno za to nakonec stálo.

JEZERNÍ KRÁLOVNA

Když jsem se konečně více otrkala, sebrala jsem z koberce pošlapanou kuráž a vrhla se na něco trochu složitějšího. Jak jste tedy už možná pochopili, tento výrobek vznikl až jako druhý v pořadí, ale z jakéhosi mého soukromého nezmaru jsem se rozhodla zmínit ho na prvním místě.

➳ Doba tvorby: Jestliže jsem se zapotila u obyčejného delfína, povím vám, že u labutě ze mě pot crčel takovým způsobem, že jsem ho nestíhala chytat do kbelíků. Nahodilé číslo jsou tři hodiny. Tři hodiny života a já je dobrovolně marním takto. Taková už jsem prostě já.

➳ Spokojenost: Abych pravdu řekla, na to jak to vypadalo ze začátku katastrofálně, jsem po dokončení téměř doslova skákala radostí do stropu. Asi největší problém mi dělal krk - z jakéhosi nepochopitelného důvodu jsem ne a nemohla docílit toho, aby nepřepadával dopředu. Nakonec jsem se uchýlila k zoufalému a jak to tak u mě bývá zároveň geniálnímu řešení a prostrčila jsem vnitřkem tlustší drát, který slouží jako opora. Byl vám to porod, to se musí nechat, ale slouží svým účelům dokonale.

➳ Nápad: Výjimečně se přiznám, že jsem ho vesměs obšlehla z podkladů, které jsem si kdysi okopírovala z jakési knihy. V tomhle ohledu si na vlastní postupy ještě netroufám.

NA STŘÍBŘITÝCH PLOUTVÍCH

Jako svůj první cíl jsem si zvolila zdánlivě jednoduchý objekt - delfína. A to z několika prostých důvodů: trubicovitý tvar těla a vyjma ploutviček žádné složité zbytečnosti k tomu. Jak se ale ukázalo, i tohle stačilo. Rvala jsem si vlasy vzteky, přetrhla nejeden drát (ano, to se vážně děje a v mém případě to není nic extrémně kuriózního) a neodvažuji se odhadovat, kolik korálků jsem vdechla, spolkla nebo odkopla pod pohovku.

➳ Doba tvorby: Tyhle časové odhady nemám moc ráda, protože jen zřídkakdy něco tvořím jak se říká na jeden zátah. Když se ale všechno nasčítá a posčítá, dvě hodiny to byly minimálně.

➳ Spokojenost: Nicméně po všech zmiňovaných i utajených nezdarech se nakonec dostavil tížený výsledek a já jsem v konečné fázi spokojená. Pravda, tuhle by mohl být drátek utaženější, tu zase volnější, tamhle mám jedno očko navíc a jinde možná chybí, ale to všechno jsou detaily, které dodávají výrobku na jedinečnosti - a buďme k sobě upřímní, být dokonalý, to je neskutečná nuda.

➳ Nápad: Podobně jako v prvním případě.

KVĚTINOVÁ KOULE

Tento výrobek slouží pak jako čistě doplňková záležitost. Už ani nevím, jak mě něco podobného napadlo, ale zkrátka a jednoduše jsem jednoho dne narazila v zahradnictví na polystyrenovou kuličku a hle - nápad byl na světě!

➳ Doba tvorby: Přibližně mezi jednou až dvěma hodinami. Tentokrát to ale byla spíš patlačka - čekání na zaschnutí lepidla a podobně - než-li technická náročnost, která by potřebovala bůhví kolik času.

➳ Spokojenost: Co se korálků týče, nemůžu si na nic stěžovat - ono v tomto případě totiž není moc co zkazit: jedna ze základních technik, jedno z nejjednodušších květenství. Paradoxně mě nejvíc štve, že mi místy utekla bavlnka, a tak se po zaschnutí lepidla objevilo pár bílých míst, jako je koneckonců vidět i na fotce.

➳ Nápad: Abych si trochu vylepšila reputaci, alespoň za tento kousek je zodpovědná čistě jen má múza, která mě v nestřeženém okamžiku cvrnkla do nosu - nebo mi spíš dala pěstí.

Jak jste na tom s kreativními činnostmi vy?

Korálkujete nebo se raději jen koukáte?