10 nejčastějších chyb začínajících pisálků

Zdravím a vítám vás u článku věnujícího se problematice, s níž se setkáváme takřka denně, ať už ve světe blogerském nebo vyloženě pisatelském, aniž bychom si to paradoxně nějak zvláště uvědomovali. Pokud chcete začít s blogem nebo psát povídky či příběhy, nestačí totiž jenom mít dobré nápady - musíte především vědět, jak je převést do psané formy, aby to za něco stálo. Proto se dnes budu zabývat těmi nejčastějšími chybami, kterých se začínající literáti dopouští. 
Úvodem podotknu, že nejsem žádný profesionál, ale vzhledem k tomu, že psaní se věnuji už nějaký ten pátek a za tu dobu jsem vyhrála několik literárních soutěží, si myslím, že nějaké ty zkušenosti jsem už přece jen stačila nasbírat a mé rady by tedy neměly být jen neužitečnými bláboly.


1. Promyslete si dopředu, o čem doopravdy chcete psát
Možná si říkáte, že tento bod je zcela zbytečné zmiňovat - jenže chyba! Jistě, pokud se člověk dá do psaní, nejspíš musí mít nějakou představu o tématu, kterému se chce v textu věnovat. Předem je ale nutné urovnat si v hlavě posloupnost děje, sepsat si kostru případně osnovu a až poté během psaní příběh rozvíjet a domýšlet detaily. 
Abyste pochopili přesněji, na co narážím, uvedu příklad: rozhodnete se napsat povídku o drakovi a zakleté princezně, kterou má za úkol vysvobodit chrabrý princ. Napíšete polovinu, ale potom vás něco napadne - princezna přece nepotřebuje prince! A tak jí přičtete k dobru nadpřirozené schopnosti. No dobře, ale co teď s drakem a princem, který ho chce zabít? Počkat, nový nápad! Princezna se zamiluje do draka a společně budou utíkat před princem, až se nakonec princezna se schopností spálit člověka pohledem utká s princovým mečem, ale aby to nebylo tak jednoduché, drak mezitím kdesi najde světelný meč a nakonec společně odletí kosmickou lodí...
Už rozumíte, co jsem tím myslela? Je tedy nezbytné si příběh promyslet už na začátku a hlavně se nesnažit do něj přidat úplně všechno - protože méně je někdy více.

2. A tak bil drak v jeskyni ůplně sám
Aneb nic nezničí příběh víc než pravopisné chyby. Z tohoto důvodu je nezbytné si domů pořídit Pravidla pravopisu, nebo při nejmenším požádat o pomoc strýčka googla. 
Vžijte se do role - když začnete číst povídku nebo narazíte na článek se zajímavým titulkem a v prvním odstavci narazíte na tři do očí bijící hrubky, tak ať je sdělení na sebelepší úrovni, kvůli těmto nedostatkům upadá. Já se přiznám na rovinu, že takové exempláře zkrátka a jednoduše vůbec nečtu.

3. Opakování je matka moudrosti... nebo že by ne?
Nad temným paloukem nastala tmavá noc a všechno postupně potemnělo. Opakování slov sice není tak velká chyba jako pravopisné hrubky, ale i přesto se jedná o nepříjemně rušivý prvek a především svědčí o autorově chudé slovní zásobě. Řekněte sami, co vám zní lépe - první věta, anebo: Nad ztichlým paloukem se rozprostřela rouška indigové noci a všechno postupně potemnělo. 
Pokud si nebudete vědět rady, vždy můžete přece sáhnout do seznamu synonym - a že jich každé slovo má hned několik.

4. Nevyzrazujte všechno hned
Napsali jsme si osnovu, máme nastudovaná pravidla, je tedy čas dát se skutečně do psaní. Ale pozor - nyní přichází kritický úsek. Začátky totiž neskutečně svádí všechno to nejlepší prozradit v několika prvních odstavcích. To je ale špatně. Zanechávejte náznaky a zasévejte ve čtenáři jiskřičky zvědavosti, ale to nejlepší si šetřete. Existuje však ještě druhý extrém - přesný opak, tudíž přespříliš natahovaný začátek, který od čtení tak akorát odpudí. Proto je dobré vydat se takovou zlatou střední cestou - ani příliš, ani málo.

5. Mezery v příběhu
Po slibném začátku se nám konečně rozjíždí zajímavá zápletka. Najednou ale dospějete do bodu, kdy vám do sebe jednotlivé části příběhu tak úplně nezapadají. Co s tím? Nejlepší řešení je to nějak zakamuflovat, oni na to ostatní přece nepřijdou. To ale není pravda! Čtenáři (povětšinou) nejsou hloupí a dost často bývají puntičkářští. Radši než zdlouhavě obcházet vzniklou problematiku, vraťte se v ději nazpátek a od určitého úseku děj pozměňte, abyste tak zabránili tomu, že zmiňovaný problém vznikne znovu. 


6. Myslet či nemyslet? To je oč tu běží!
Nemusí se to hned na první pohled zdát, ale přímá řeč hraje v příběhu opravdu velkou roli. Můžete vymyslet hrdiny se sebelepším charakterem, ale když úroveň jejich řečnického vyjadřování bude pod bodem mrazu, může celá scéna působit dojmem, že postavy ve skutečnosti vůbec nemyslí. A to je velice důležitý prvek, jelikož tím docílíte toho, že se budou zdát o to živější a reálnější.

7. Přetechnizované postavy
Když už jsem se pozastavila u těch postav, ještě vteřinu u nich zůstanu. Vaši hrdinové by měli být především lidští (pokud se samozřejmě nejedná o démona, chiméru nebo kdejakou další havěť). Častá chyba může být to, že autor se snaží vytvořit dokonalou postavu, jenže stejně jako člověk ani ona není schopna umět všechno
Řekněte sami, připadá vám reálná představa hlavní hrdinky s ohnivými vlasy, co je šlechtičnou, ale ve volném čase vymetá večírky a bojuje s roboty svýma laserovýma očima, dokáže vyčarovat portál do Země Nezemě a dokonce se zná i s anděly, ke kterým létá na návštěvy pomocí svých motýlích křídel, ale pozor - je to velice silná dívka, protože už jednou prodělala rakovinu. Uznávám, že ten poslední bod je nejspíš trochu morbidní, ale snad jste pochopili, jak jsem tuto problematiku myslela. 
Stejně jako u příběhu - nesnažte se do postav vecpat úplně všechno, co vás napadne. Nápady je nutné redukovat. Velice důležitá je uvěřitelnost jako taková.

8. Vyvarujte se zdlouhavým popisům
S tímto problémem máme zkušenosti asi všichni. Leckoho baví zdlouhavé popisy psát, ale jen málokdo je rád čte a tomu je nutné přikládat patřičnou váhu. Nemluvím teď jen o prostředí, ale především také o vzhledu postav. Kupříkladu pokud hlavní hrdinka nosí pořád stejné oblečení, stačí, když s ním čtenáře seznámíte jednou a dále popisujete šaty až při zvláštních příležitostech a ne pokaždé, jakmile si řeknete: hmm, už dlouho tu nebyl popis, tak sem jeden vrznu.

9. Odhadnout dobrou délku je hotové umění
Když čtete knihu, je délka kapitol vesměs jen o vizuálním dojmu, jelikož když vás četba baví, čtete stejně tak dlouho, dokud nezačnete klimbat - kapitola nekapitola. Podobné je to i s povídkami a dalšími literárními útvary. 
Pokud ale píšete článek na blog nebo do časopisu, je nezbytné odhadnout ideální délku. Když bude článek moc dlouhý a jednolitý, čtenáře to může odradit. Když bude moc krátký, obvykle se taktéž nejedná o žádnou výhru. V obou případech ale doporučuji zpestření zdlouhavého textu fotografiemi nebo ilustracemi.

10. Nedostatečnou sebekritikou si kopete hrob
A nakonec se dostávám k poslední části. Povídku, příběh, článek nebo případně knihu už jste dopsali a pochopitelně z toho máte velkou radost. Je ovšem nezbytné si uvědomit, že autor vůči sobě jen těžko dokáže být dostatečně objektivní a některé nedokonalosti záměrně přehlíží. Pokud tedy po sobě dílo čtete, snažte se na to jít s nadhledem a hodně do hloubky, ještě lepší než to je ale dát ho přečíst někomu jinému. Klidně dvou třem lidem, čím více názorů, tím lépe - každý máme nakonec trochu jiný vkus.


To bude ode mě pro dnešek vše.
Pomohl vám tento článek? 
Víte o nějakých dalších častých chybách?

19 komentářů:

  1. Opravdu užitečný článek! Já se sice zatím do vlastních povídek nepustila, ale báječně se mi to bude hodit k recenzím, i když už mám tak nějak představu o čem bych chtěla psát. Vím, že v některých bodech mám mezery :).

    Měj se krásně a děkuji za článek!

    Mimozemšťanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, jestli ti moje rady jsou nějak užitečné a mockrát děkuji za pochvalu.
      I ty se měj krásně :)

      Vymazat
  2. Já zatím povídky příliš netvořím, na Wattpadu jsem sice jednu dobu psala, ale to není zrovna nic, čím bych se ráda chlubila. :D Hlavně mi dle mého názoru dělají problém rozhovory a neumím si povídky dobře promýšlet. Mým úhlavním nepřítelem je ale čas, protože najít si na psaní jinou dobu než dvě hodiny ráno je pro mě skoro nemožné. Veškerá moje potenciální tvorba z velké části existuje jenom uvnitř mé hlavy. :')

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak s tím časem to máme hodně podobné. Já mám nápadů haldy, ale věčně nemám kdy je sepsat, a když už ano, pro změnu mi chybí nálada. Prozatím můj fantasy svět tedy ožívá taky převážně v hlavě :)

      Vymazat
  3. Mně hrozně vadí právě ty chyby. Ať už i/y, mě/mně nebo čárky... Podle mě by člověk, který se jakémukoliv psaní chce věnovat, měl minimálně tyto základy znát... Pak ani nemám chuť číst dál, i když článek vypadá zajímavě... Zbytečná škoda...

    Blogerka Klárka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On se každý může splést, já taky nejsem neomylná a když se zpětně vracím ke starším článkům, běžně narážím na chyby, ale nejsou to (snad) žádná velká kvanta a ty základy by měl znát přinejmenším ze školy každý.

      Vymazat
  4. Souhlasim vicemene se vsim. A co se tyce tech prikladu z trojky, nezni mi fajn ani jeden, protože je to už tak otřepanej obrat, že číst to někde v povídce, asi mě to nedojme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ani nemělo dojmout, jen jsem chtěla názorně ukázat, jak rozvinutá slovní zásoba dokáže dát větě úplně jiný "vzhled". :)

      Vymazat
  5. To je moc fajn článek, kdyby se podle něho řídil každý pisálek byla by to paráda, ale ono to není tak snadné... :) Já se zatím do žádných povídek nepouštěla, ale pravda je, že mě to už delší dobu láká a něco mi říká, že až přijdou letní prázdniny a s nimi víc času, asi se konečně odhodlám k činu :). Takže se mi tvé rady budou jistě velmi hodit :)).

    OdpovědětVymazat
  6. Tak snad se snažím tyhle chyby omezovat, ale taky to ne vždy jde ;)

    OdpovědětVymazat
  7. Líbí se mi Tvá originalita, co se týče námětů na články, Lory. :) I tenhle je nápaditý a navíc hezky a přehledně zpracovaný, určitě bude mnoha lidem ku prospěchu a s pravopisnými chybami s Tebou musím souhlasit. Je jasné, že to sem tam ulítne každému (myslím na blogu, v knize by se o to měla postarat profesionální korektura), ale některé blogy mě množstvím chyb přímo odrazují. Články se mi pak děsně špatně čtou, ať už je obsah sebelepší...Já mám ale sama taky máslo na hlavě - přiznávám, že mám občas problém ve větách s čárkami, často jich píšu více, než by bylo záhodno :)
    Tak se měj krásně!

    OdpovědětVymazat
  8. Výborný článek :) Určitě pomůže spoustě začínajícím pisálkům i mě, protože v jedné chybě se opravdu vidím :) Mě nejde dopředu to promýšlení příběhu. Většinou dostanu nějaký nápad a začnu bez rozmyslu psát, dokud mám aspiraci. A pak přijde mrtvý bod, na něčem se zaseknu...A výsledek je spousta nedopsaných příběhů :)

    OdpovědětVymazat
  9. Skvělý článek! Já naprosto nesnáším pravopisné chyby. Jasně, každý se jednou splete, ale hrubka v každé větě?

    xxx
    dream-little-dream.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  10. Náhodou, to s tou princeznou zní dobře! :D
    Články s hromadou hrubek mě většinou vytočí, a proto je čtu až do konce. Evidentně se nesnáším.

    Úplně nejlepší je, když už jenom název povídky prozradí pointu. Dík, už vím konec, kašlu na to.

    Přijde mi, že na popisy oblečení je ujetá část holek píšících na Wattpad. Fajn, tak má dneska postava kostkovanou košili a pruhovaný gatě, je to důležitý pro děj? To, že nemá vkus, jsme se dozvěděli už před několika kapitolami!

    OdpovědětVymazat
  11. wau skvelý článok, síce som ešte nikdy ýiadnu poviedku nenapísala ale tento článok pre spisovatelov sa určite zíde :)

    http://teenmumy.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
  12. Přesně, jasně srozumitelně a věcně. Ano, takové mají být rady a doporučení. Souhlas. Mne nejvíc vytočí gramatické chyby, a to i v interpunkci. ☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  13. Súhlasím s tebou, máš úplnu pravdu. Mne na blogoch vadí najmä tá gramatika, neviem to vystáť. :)
    Pekný článok☺
    Bibiána Navrátil's blog

    OdpovědětVymazat
  14. Zajímavý a určitě užitečný článek :) Pravopisné chyby jsou věčný problém :D Taky se občas spletu a napíšu nějakou blbost, ale úroveň českých blogů je.... příšerná. Aneb "mislím sy že gramatyka enní zas tak dúležytá, nejsme přecy veškole"
    Jen bych asi měla poznámku k tomu plánování příběhu - není vždy naprosto nutné mít všechno promyšlené (ačkoliv, já to třeba u psaní preferuji), o tom pojednává i jeden zajímavý článek - http://useless-fire.blog.cz/1210/architekt-nebo-zahradnik :)

    OdpovědětVymazat
  15. Vlastně jsi shrnula vše, co by správný pisálek měl vědět :) Tleskám! :)

    Gabux

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, nezapomeňte za sebou nechat stopu v podobě odkazu na blog a přidat se k mým pravidelným čtenářům, aby vám nic nového na blogu neuniklo. Hezký zbytek dne přeji! ♥

© Lory Humble 2015 | Všechna autorská práva vyhrazena. Používá technologii služby Blogger.