Lindsey Stirling očarovala celou Prahu

Mimořádně talentovaná houslistka, tanečnice, zpěvačka, skladatelka a dokonce i kouzelnice – to všechno je Lindsey Stirling, třicetiletá rodačka ze Santa Any, díky níž tento týden ožila bezmála celá Praha a Forum Karlín hned dvakrát div nepraskalo ve švech. Do našeho hlavního města zavítala Lindsey již podruhé a o úspěchu jejích představení svědčí i skutečnost, že kvůli velkému zájmu všechny lístky zmizely doslova jako mávnutím kouzelného proutku, a tak houslistce nezbylo nic jiného, než krom plánovaného koncertu 1. března přidat ještě jeden. A každému, kdo byl přítomen, musí teď už být jasné, proč – její vystoupení je totiž naprosto grandiózní show plná krom úžasné hudby také nádherných tanečních choreografií, efektů a dokonce i kouzel.

Lindsey Stirling v Praze 1. 3. 2017

Energickou Lindsey Stirling s jejími výkopy, záklony a dalšími špičkovými pózami nešlo zaměnit, i přestože divák častokrát nevěděl, kam přesně zabloudit očima nejdřív – jestli na multitalentovanou houslistku, pružné tanečnice kolem ní nebo snové výjevy na obrazovkách. Naprostá většina publika byla navíc na rozpacích, co se týče toho, jak by se měla chovat. Řekneme-li si to upřímně, zařadit tuto umělkyni do jednoho či dvou hudebních stylů je takřka nemožné, a právě proto fanoušci v jedné chvíli tleskali a vyskakovali a v druhé nestačili valit oči a s pusou dokořán sahat po kapesníčkách na uslzené oči.

S sebou do Prahy si nepřivezla žádné předskokany, a tak večer patřil jenom Lindsey, která toho využila naprosto famózně.  Show odstartovaly tóny písně The Phoenix z nového alba Brave Enough, podle něhož je koneckonců pojmenovaná i celá tour. Hned na ni navázala lehce popovo hip hopová Prism, která byla i naživo stejně efektní a do posledního pohybu sladěná jako ve videoklipu. Co mně samotné ovšem doslova vyrazilo dech, byla následující Shatter Me, která s sebou přinesla nepředstavitelně romantickou a křehkou atmosféru a Lindsey, která na počátku skladby dokonce i zpívala, v růžových baletních šatech po pódiu přímo poletovala. Podobně tomu bylo i u songu Lost Girls, doprovázeného kouzelnými lesními kulisami a líbeznou choreografií. Nesmím samozřejmě vynechat ani Elements – stejně jemné jako voda a země a divoké jako oheň s ledem.

Nečekanou vsuvkou bylo i vtipně pojaté video ze zákulisí spolu s krádeží miniaturních houslí, na něž posléze spolu se svými dvěma spoluhudebníky zahrála směsici melodií počínaje první písní, kterou se kdy naučila a soundtrackem z Harryho Pottera nebo Pirátů z Karibiku konče. Sklidila obrovský aplaus a to nejenom proto, že hrála skvěle, ale také díky tomu, že si dokázala sama ze sebe udělat legraci a působila při tom neuvěřitelně lidsky, jako každý obyčejný člověk a ne jako leckterá světová star, která se dívá na ostatní z vrchu.

Kromě vtipných scének přišla řada i na další dojemné skladby, jako je instrumentální pojetí Something Wild nebo Gavi’s Song, věnované zesnulému klávesistovi a příteli a posléze i otci mladé houslistky. Ze slov, jež o nich vyprávěla, naskakovala člověku husí kůže. Tak emocionálně a zároveň nádherně o svých blízkých a koneckonců i o životě jako takovém mluvila.

Lindsey Stirling - Hold My Heart, Praha 1. 3. 2017

Pochmurná atmosféra ale naštěstí brzy vzala za své, když se Forem Karlín rozezněla stará dobrá Crystallize, novinka Those Days nebo srdcervoucí The Arena. Stejně velkolepě působila i Hold My Heart, během níž houslistka stíhala kromě tance a hraní dokonce i kouzlit – což je něco naprosto nemyslitelného a nepochopitelného. Publikum ale žaslo i nad Stars Align a orientální Mirage. O grandiózní vyvrcholení celé show se pak postarala vypalovačka Roundtable Rival spolu s Don’t Let This Feeling Fade.

Závěrem by nejspíš nebylo od věci dodat, že jsem na koncert Lindsey Stirling zavítala poprvé a vůbec jsem nečekala, že bych mohla být až tak moc nadšená. Všechno bylo promyšlené do těch nejmenších detailů, jež do sebe v pravých chvílích zapadaly, svižné skladby plné energie střídaly balady a i díky tomu, že byla show doplněna o mnohé další bonusy, se ani chvilku netáhla. Všechny choreografie byly obdivuhodné a vhodně vybrané kulisy neuvěřitelně podtrhávaly hudbu i vzniklou atmosféru. Překrásné byly i šaty a kostýmy, které si Lindsey během představení stihla převléknout. Co se akustiky týče, ani v tomto případě si až na drobná, ale skutečně jen drobná, zaškobrtnutí nemohu vůbec na nic stěžovat, zvukově se jednalo o luxus i přesto, že jsem stála poblíž repráků, což je, jak možná víte, z tohoto ohledu jedna z nejnevýhodnějších pozic v sále.

V konečném výsledku jednoduše nestačím žasnout. Lindsey je zkrátka perfekcionistka, co musí mít všechno dokonalé a parádně se jí to daří. Jestli se k nám v budoucnu ještě někdy vrátí, rozhodně nebudu nad svou účastí váhat.