Duhová doporučení

O mém obecném přístupu k tagům už nejspíš víte. Ráda je čtu, ráda je píšu - i když netvrdím, že je pokaždé dokončím - ale jen s nelibostí zveřejňuji. Po době nastal čas to změnit a to z jednoho jednoduchého důvodu: narazila jsem na tag, který má hlavu a patu, v rámci možností je originální a jen slepě nepanáčkuje. Nějaký čas jsem po něm pokukovala, ale pořád jsem si nebyla tak úplně jistá. Když se ke mně ale dostala nominace, už nebylo o čem diskutovat. Tenhle blog si odpočinkový článek pro jednou zaslouží.

Autorkou tagu je Marky, autorka této úvodní fotografie jsem já.

Tag Duhová doporučení pochází z dílny Marky z marky-books.blogspot.cz a mě do něj nominovala Eliz, jejíž verzi si můžete přečíst zde. Do psaní jsem se vrhla po hlavě, ale podobně jako mnoho ostatních jsem brzy pochopila, že to nakonec nebude až tak jednoduché. Zatnula jsem tedy zuby, začala se prohrabávat svými seznamy na goodreads a tady je kýžený výsledek.

FIALOVÁ: podivná kniha, která každému nesedne

Nejspíš se mezi námi nenajde nikdo, kdo by neslyšel o Zaklínači. Právě z tohoto důvodu jsem se do čtení zmiňované série koneckonců pustila i já a došla jsem k závěru, že dílo Andrzeje Sapkowskiho je... inu, zvláštní. Z jednoho konce stolu uslyšíte samé chvalozpěvy, zatímco u druhého ho někdo bude proklínat, ne-li dokonce rovnou cupovat na kousky a recyklovat na podpal. Já zůstala někde veprostřed. V prvním díle pod názvem Poslední přání se hledá asi každý a dlouho trvá, než se zorientuje. Meč osudu, tedy druhé pokračování, se mně osobně líbil asi nejvíc - a tím myslím, že se mi skutečně líbil. Jenže potom to začalo uvadat, já se ztrácela a tahle série opět prokázala, že ani zdaleka nesedne každému.

MODRÁ: oblíbená kniha z dětství

Modrá barva je v tomto případě více než jen symbolická. Nesouvisí totiž pouze s obálkou, ale i se skutečností, že většina příběhu se odehrává na vodě. Knížky z dílny Arthura Ransomeho provázely značnou část mého dětství, a když si uvědomím, že jsem na to za ta léta skoro zapomněla, je mi z toho až hanba. Ještě větší chmury mě ale přepadají, když si uvědomím, že dnes na tahle dobrodružná díla narazíte možná tak v antikvariátu, kde jejich sláva končí. Například Boj o ostrov je přitom jedna z nejlepších dětských knih, co jsem kdy četla.

ZELENÁ: kniha, která mě rozplakala

V tomhle případě byla volba jasná. Ještě žádný autor mě nesrazil do kolen a nerozmetal kousky mého roztříštěného srdce do všech světových stran tak jako Steven Erikson a jeho Malazská Kniha padlých. Snad na konci každého z dílů téhle epické fantasy ságy jsem zůstala v křesle sedět naprosto omráčená a nemohla uvěřit tomu, co jsem právě přečetla. Po absolvování několika dílů už jsem se ani ty slzy nesnažila zadržet. Tenhle kanadský autor je zkrátka génius a už delší dobu ho podezřívám z toho, že není tak úplně člověk, protože jak dokáže něco podobného vytvořit, jde naprosto mimo mé chápání.

ŽLUTÁ: kniha, která mě rozesmála

Tak tohle má jednoznačně na svědomí Nikolaj Vasiljevič Gogol! Tohoto klasického ruského autora jsem si během uplynulého roku neuvěřitelně oblíbila a to jak jeho prózy (Petrohradské povídky jsou senzační), tak i dramatickou tvorbu, jako je Revizor, Ženitba nebo Hráči. U všech jeho děl jsem se neuvěřitelně bavila, i když nutno poznamenat, že ten smích měl místy lehce nahořklou pachuť. Bohužel lidská hloupost je směšná a skutečně s tím nelze dělat nic jiného, než se potutelně usmívat.

ORANŽOVÁ: kniha o přátelství

Hraničářův učeň od Johna Flanagana je série mého dospívání. Za čas, který jsem nad ní kdysi strávila, mi neuvěřitelně přirostla k srdci, nehledě na to, že mě prakticky přivedla ke čtení. Těžko si dokážu vzpomenout na vydařenější příklad příběhu o neskutečně silném přátelství než dobrodružství Willa Dohody a jeho kumpánů. Hraničářský mistr, rytíř, princezna v přestrojení, kurýrka či psí společník. Vskutku výjimečná patra.

ČERVENÁ: kniha s šokujícím závěrem

Takových knih bylo víc, ale série Roztříštěná říše od Marka Lawrence mezi nimi všemi přesto poněkud vyniká. Tahle fantasy trilogie je vůbec mimořádně vydařená: promyšlený svět, osobité postavy, akční příběh - a hlavně závěr, který vám doslova sebere dech. Na rovinu přiznávám, že by mě něco podobného v životě nenapadlo a opravdu hodně dlouho mi trvalo, než jsem se z toho šoku vzpamatovala.

HNĚDÁ: bonusové doporučení

V tomto případě mě napadají hned dvě knihy. V prvním případě je to Tetovaný od Petera V. Bretta, což je první díl série o démonech. Přiznám se, že jsem se zatím k pokračování nedostala, ale určitě to mám v plánu. Tetovaný je psaný vlekle, což vám zpočátku může vadit, ale jak se postupně příběh rozbaluje a nabaluje, jedná se o něco neuvěřitelně epického. Druhou knihou je Prozřetelnost ohně od Briana Staveleyho. Úvodní díl Kroniky Netesaného trůnu mě neuvěřitelně nadchl, s druhým už to tak slavné nebylo, ale přesto se jedná o výjimečnou sérii, na jejíž zakončení jsem strašně zvědavá.

DUHOVÁ

Účast je sice čistě dobrovolná, ale troufám si tímto nominovat Vlastu (vysvobozena.blogspot.cz), Mony (piesen-fantazie.blogspot.cz), Aire (airesbooks.blogspot.com) a Lenku (story-huntress.blogspot.cz). Hodně zdaru!

A jak by vypadala vaše duha?