Skleněný trůn | Vítězství nebo smrt

Originální název: Throne of Glass

Díl: 1. (v sérii Skleněný trůn)

Autor: Sarah J. Maas

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2015, vydání originálu 2012

Žánr: fantasy, sci-fi, (lehký) román

Prostředí: Erilea

Počet stran: 392

Úryvek: k přečtení zde

Anotace: V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaene byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit. Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí. (oficiální anotace)

Skleněný trůn - kniha, u níž trvalo newyorské spisovatelce Sarah J. Maas deset let, než se konečně dostala na světlo světa. Hned poté ale sklidila nemalý úspěch a stala se bestsellerem. Je toto označení tedy oprávněné? Na co se (ne)můžeme v knize těšit? To a mnohem více se můžete dozvědět v recenzi.

Celaene, výjev ze zadní strany obálky (zdroj)

V první řadě musím pochválit promyšlený příběh, který se značně vymyká stereotypu dnešní doby typu budoucnost a nesmyslné boje. Ve Skleněném trůnu má vše své odůvodnění a ani postavy nejsou žádní nesmrtelní super hrdinové, ale občas dostanou jak se říká pořádně na frak a mají stejné problémy, jako obyčejní lidé. 

Děj je pěkně chronologicky poskládaný, ze začátku vás sice bude nutit se neustále na něco ptát, ale postupem času pěkně lehce a popořadě dostanete odpovědi a do prázdných míst vám začnou lehce zapadat nové kousky skládačky. Začátek díla je sice trochu pozvolný, ale i přesto jsem nenašla jediné slabé místo, u kterého bych se snad nudila. Dějství je plné soubojů ať už fyzických nebo slovních, akce, zvratů a překvapení, najde se i trocha romantiky a samozřejmě tajemno. 

Na knize se mi líbí také to, že autorka umí dobře navážit podíl násilí, akcí a romantické části. V každé knize mezi postavami vznikají mezilidské vztahy, zde je ale od začátku divákovi také jasné, že se objeví i ty intimnější. Zajímavé je ale pak to, jakým způsobem vznikají a kam až jejich komplikovanost dospěje. Pokud nejste typy na romány jako já, nebědujte - co si kniha ubere u sladké části, docela spolehlivě dožene bezpočtem vtipných, ale i zamyšlení hodných hlášek.

Srdce z ledu. Vůle z oceli. Nelítostný boj začíná.

Všechny postavy jsou osobité a něčím charakteristické, velmi dobře je popisovaná jak jejich vnější stránka, tak i ta vnitřní. Hlavní postava, Celaena, je jednoduše skvělá. Ze začátku se vám bude možná jevit arogantní, ale později si ji oblíbíte za její obratnost a povahu. Konečně se jedná o pořádnou hlavní hrdinku, která není ufňukaná a skutečně ví, co dělá. Můžete se seznámit také s korunním princem Dorianem, který byť vám může připadat lehce povrchní a povýšený, je ve skutečnosti vtipný, citlivý a milý. Dále je zde kapitán stráží Chaol Westfall, ze začátku uzavřený, ale přesto sympatický, chytrý a tak trochu vykutálený, jak se říká. Důležitou roli hraje i tajemná princezna Nehemia Ytger, která se stává dobrou přítelkyní hlavní hrdinky a nejednou jí pomůže z trablí. Nesmím opomenout ani soupeře v klání, jako je sympatický zlodějíček Nox, proradný Cain nebo kupříkladu Hrob a Renault. Nesmí opomenout ani oplzlého vévodu Perringtona a úlisnou lady Kaltain.

Celaena, Chaol a Dorian (zdroj)

Příběh je psaný v er formě, často střídá pohledy postav a možná také díky tomu se čtenář dokáže do děje tak dobře vžít. Styl psaní je svižný, autorka umí skvěle popsat prostředí, pocity a chování, aby čtenář měl dobrou představu a přesto není ani tak zdlouhavý, aby se nudil. Občas jsem ale narážela na hodně dlouhá a komplikovaná souvětí, která jsem si musela přečíst znovu, protože jsem se v jejich stavbě zamotala, což je samozřejmě jisté mínus.

Abych tedy nějak shrnula svůj názor, ze Skleněného trůnu jsem naprosto unešená. Kniha je plná akce, tajemna, ale i vtipných hlášek s trochou romantiky. Příběh není nikterak deja vu, postavy jsou skvělé a autorka umí opravdu poutavě psát. Problémem sice mohou být občasná až zbytečně komplikovaná souvětí, ale to se dá snadno překousnout. Co se týče vizuální stránky, obálka je naprosto úžasná a neumím si snad ani představit hezčí. Druhý díl série, Půlnoční koruna, by měl vyjít 25. ledna příštího roku a už se na něj nemohu dočkat. Myslím, že jakmile bude k mání, poběžím tryskem do knihkupectví, což znamená, že vám Skleněný trůn mohu jedině vřele doporučit.

98%