Dcera kostí a dýmu | Co se stane, když se anděl zamiluje do ďábla?

Originální název: Daughter of Smoke and Bone

Díl: 1. (v sérii Kost přání)

Autor: Laini Taylor

Nakladatelství: Knižní klub

Rok: 2012, originál 2011

Žánr: sci-fi a fantasy, román

Počet stran: 368
Prostředí: Praha, Eretz

Úryvek: k přečtení zde

Anotace:
Karou je nadaná, krásná a tak trochu záhadná sedmnáctiletá studentka na pražské umělecké škole. Její tajemství nezná ani její nejlepší přítelkyně Zuzana. Ráda kreslí chiméry, fantastické bytosti, a nikdo netuší, že tato mytická stvoření jsou její rodinou. Přichází a odchází skrze portál za svým zvláštním posláním, kterým ji pověřil čaroděj, který ji vychoval. Neví, že ji sleduje smrtelně nebezpečný a mrazivě krásný anděl, a válka mezi světy dobra a zla brzy vypukne.

(zdroj: databazeknih.cz)

Dcera kostí a dýmu je první díl série z pera americké spisovatelky Laini Taylorové, jenž vypráví příběh zasazený do originálního prostředí světa chimér a andělů, kteří proti sobě bojují ve staletí dlouhé válce. Jak to ale dopadne, když se cesty dvou nepřátel propletou a oni se do sebe zamilují?

Od této knihy jsem očekávala poměrně mnoho, a možná právě to zapříčinilo, že na několika prvních stránkách jsem zaváhala. Osobitá hlavní hrdinka a svižný děj mě ale brzy přesvědčily o opaku. Jakmile se čtenář seznámí s prostředím a celkovou atmosférou, příběh začne rychle nabírat na obrátkách a spádu. 

Nyní mi ovšem dovolte na okamžik se pozastavit právě u zmiňovaného prostředí; mnoho čtenářů může překvapit a zároveň zaujmout, že kniha se odehrává převážně v Praze. Co je ale překvapivější je fakt, že sama autorka je Američanka. Tím vyvstává velká spousta otazníků o tom, jak se s tímto úkolem poprala a já musím jedině potvrdit všeobecný názor, že velmi dobře. Vystihla Prahu krásně ať už atmosférou nebo vzhledem a ve mě osobně jako čtenáři z České Republiky to probudilo ještě větší chuť do čtení.

Jak už jsem se zmiňovala, příběh jako takový ubíhá energicky a svižně, a jestliže se čtenáři ze začátku zdá v některých ohledech zmatený a jisté detaily či chování postav nepochopitelné, časem všem záhadám přijde na kloub. Musím se přiznat, že zápletku, v níž celá problematika nakonec vyústila, jsem vůbec nečekala a mile mě překvapila. Sice se později dala předvídat, ale to knize rozhodně nijak neubírá na čtivosti. Mimo to byla navíc obohacená o značnou dávku napětí, akce, romantiky a hlavně tajemna, jež hlavní hrdinku doprovází od první stránky a působí jako takový hlavní hnací pohon. Nutno ale podotknout, že po celou dobu toto zařízení funguje takřka bezchybně.

Abych ale jen slepě nevychvalovala, i v tomto případě je možné narazit na drobné nedostatky. Jedná se spíše o detaily, ale i přesto mi místy některé maličkosti připadaly drobet přitažené za vlasy, což celkový dojem mírně kazí.

„Je podstatou netvorů, že sami sebe za netvory nepovažují. Vždyť to znáš, drak přistane ve vesnici, začne požírat panny, ale když místní začnou ječet: „Netvor!“, ohlédne se dozadu.“

Akiva a Madrigal (zdroj) 

Co se postav týče, nemohu vůči nim vznést jedinou křivdu. Většina z nich je podrobně promyšlená s charakteristickými rysy a chováním. Hlavní hrdinka Karou - modrovlasá, potetovaná, lehce tvrdohlavá a nacházející nemalou zálibu v malování - to je přesně typ postavy, kterou nemůžete nemít rádi. Pochopitelně stejně tak i Madrigal. Poměrně rychle jsem si oblíbila i serafa Akiva, jehož chování jsem sice ze začátku tak úplně nechápala a zdál se mi až přehnaně naivní, ale následné události vše vysvětlily. Sympaticky na mě působila také Zuzana, nejlepší přítelkyně Karou, se kterou jsem se v mnoha ohledech ztotožnila. Co se týče dalších chimér, panovačného a krvežíznivého Thiaga a naivní Chiro ke konci knihy příliš nemiloval nejspíš nikdo, ale kupříkladu Issu a Brimstonea jsem si nakonec také zařadila na seznam oblíbených postav.

Jak už jsem se zmiňovala, Laini Taylor je sice Američanka, ale Prahu vystihla skvěle. Její místy až básnické slovní obraty a styl psaní čtenáře dokonale seznámí s atmosférou, pocity, prostředím a jeho historií i postavami a díky tomu si může vytvořit detailní obrázek. Osobně nemám moc ráda zdlouhavé popisy, ale tentokrát jsem je hltala a doslova jsem lačněla po dalších slovech a stránkách. Rozhodně se jedná o autorku, které se vyzná ve svém řemeslu.

Bylo nebylo, anděl ležel v mlze a umíral. A ďábel si klekl vedle něho, s úsměvem.

Od Dcery kostí a dýmu jsem toho očekávala hodně a hodně se mi toho i dostalo, i když v některých ohledech jsem se těšila na něco možná trochu jiného. Příběh je při nejmenším čtivý s promyšlenou zápletkou, originálním a skvěle popsaným prostředím doplněným o osobité postavy a obzvláště pak o odhodlanou hlavní hrdinku, kterou si velmi snadno oblíbíte. Co se týče vizuální stránky, obálce mohu dát jedině další palec nahoru.

90%

Pokud velebíte žánru fantasy, neurazí vás romantika a rádi si přečtete něco z trochu jiného soudku, Dcera kostí a dýmu je přesně něco pro vás. Já tuto knihu mohu jedině doporučit.