SKILLET - Unleashed | Album utržené ze řetězu

Unleashed je v pořadí již deváté album americké křesťanské skupiny Skillet, jež se na hudební scéně prezentuje už od roku 1996. Skupina získala za svou hudbu - nejčastěji označovanou jako hard a christian-rock, nicméně můžete se v souvislosti s nimi setkat taktéž s industrial-rockem nebo nu-metalem - několik cen Grammy. Unleashed je po tři roky očekávané nové album, které, jak už sám název vypovídá (unleashed = rozpoutaný), se utrhlo od stanovených norem a jako divoké zvíře útočí na stále více a více posluchačů.

zdroj: christbuzz.files.wordpress.com

STYL A ZMĚNY

Jenom za dnešek jsem se několikrát setkala s názory, že Unleashed se navrátilo v čase a pochytilo něco z atmosféry starých alb. Což je bezesporu pravda, pokud se pokusíte srovnat energické a místy typicky surové Unleashed s deskou Rise z roku 2013, která se soustředila především na "odlehčené" skladby a texty o lásce. Rise jsem si před lety zamilovala hned na první poslech, nicméně návrat ke starým časům byla jedině vítaná změna. Většina skupin má totiž postupem času tendenci "vyměknout". Tento jev je dobře sledovatelný právě u Rise. Naštěstí Skillet jsou v nejednom ohledu výjimkou, a tak na rozdíl od ostatních se neustále zlepšují a vyvíjejí správným směrem.

Jak už jsem tedy zmiňovala, Unleashed je album, v němž je z velké části opět zastoupena pro Skillet typická surovost, mírná dávka agrese, dravosti a naléhavosti. To můžete dobře vysledovat kupříkladu na Back From The Dead nebo Undefeated. Krom zmiňovaného hard-rocku opět narazíte i na nu-metal, industrial-rock, ale i mírnou příměs electro prvků. 

Suma sumárum se tak z hudby stává živá bytost, která na vás bude útočit tak dlouho, dokud nepodlehnete.

PĚVECKÉ VÝKONY

Pokud řeknu, že John Cooper je zpěvák tělem i duší a s hlasem jako kanón, myslím, že se mezi vámi nenajde nikdo, kdo by měl právo mi v tom odporovat. Na druhou stranu se ale nejedná o zpěváka s příliš velkými výškovými rozsahy, nicméně v tomto případě to vůbec není na škodu, jelikož John se svým rázným, surovým a místy lehce chraplavým hlasem dokonale zapadá do instrumentálního podbarvení a tvoří tak spolu s ním perfektně sladěný celek. 

V Unleashed se na rozdíl od zmiňované Rise nedočkáte zásahů Jen Ledger tak často a výrazně jako dříve, každopádně pokud už se ale tahle rázná bubenice do zpěvu přece jen pustí, tvoří společně s Johnem nádherný kontrast, a přestože ani ona nemá nikterak ohromné rozsahy, dokáže svým hlasem dodat hudbě úplně jiný ráz a odlehčuje atmosféru. 

zdroj: amazonaws.com

INSTRUMENTÁLNÍ STRÁNKA

Jak už jsem říkala, jak po pěvecké, ale především právě po instrumentální stránce se album vrací ke starým dobrým časům. Živým důkazem je kupříkladu Back From The Dead, Burn It Down, Out Of Hell a další. Naopak do časů Rise se album vrací otevíracím Feel Invincible a zároveň třešničkou na závěr v podobě The Resistance, které jsem naprosto propadla. Všechny tyto písně mají dokonale sladěný instrumentální podklad, kde se do sebe mísí jednotlivé odrůdy rocku, střípky metalu i dalších faktorů. Co mě ovšem lehce zklamalo je úbytek houslí, které byly a jsou pro tuto skupinu naprosto typické a vyčnívají díky nim z davu. Tentokrát si ovšem tóny houslí můžete pořádně vychutnat asi jen v I Want To Live.

Dále také nutno zmínit nepsané pravidlo, že každé byť i "sebetvrdší" album musí mít alespoň jednu nebo dvě oddechové skladby a většinou se jim to příliš nevyplatí. V tomto případě se z mého pohledu jedná nejspíš o Stars, Lions a Watching for Comets. Stars se mi ze začátku moc nelíbila, podobně jako American Noise (Rise, 2013), kterou ovšem nemám moc v oblibě ani nyní. Naštěstí na Stars jsem si zvykla a Watching for Comets podobně jako Lions je krásná a oddychová skladba, jež na své místo zapadá jako ulitá.

TEXTY A KONCEPTY

Na rovinu řečeno, Skillet jsou schopni vymyslet jedny z nejlepších textů, s nimiž jsem se kdy setkala. Jejich texty jedině podtrhávají celkový dojem z hudby a často posluchači přivodí husí kůži nebo ho nutí, aby se sám nad sebou zamyslel. Sledují především těžké životní situace, pohnuté osudy a myšlenkové pochody, ale i naději a lásku. To vše je podáno poeticky, ale především rázně, aby nikoho nenechali na pochybách nad vážností situace.

ALBUM JAKO CELEK

Od Unleashed jsem toho očekávala skutečně mnoho, ale přestože album má pár bzučících much, já jsem z něj nadšená. Návrat k surové hudbě v kombinaci se skvělými pěveckými výkony, dravými instrumentály i procítěnými texty vás zkrátka posadí na zadek.

Všechny skladby jsou navíc laděné v podobném duchu, takže deska jako celek působí uzavřeně a sladěně, nicméně i přesto má každá jednotlivá píseň své vlastní kouzlo a je bezesporu výjimečná. Teď o to víc než kdy jindy mi hlava nebere, proč se o téhle mimořádné skupině ve světě ani u nás moc neví.

Pokud tedy máte alespoň ždibec času, určitě Unleashed dejte šanci, i kdybyste předešlá alba neslyšeli - protože to rozhodně stojí za to. Mě samotné už teď nezbývá než doufat, že mi vyjde účast na prosincovém koncertu v Praze a pecky z nové desky si zazpívám společně s Johnem a Jen naživo.