Březen kuriózně kulturní

Poslední dobou začínám nesnášet psaní úvodů. Když se člověk rozhlédne kolem sebe, po celém světě jsou tisíce a tisíce různých scénářů a já mám stejně pocit, že už jsem použila každý z nich - a to minimálně pětkrát. Navíc jsem právě zjistila, že od založení blogu jsem napsala už jedenatřicet deníčkovský článků. Třicet jedna! Takže jak začít ten dvaatřicátý originálním způsobem? Inu, to je otázka hodná Shakespeara.

ŠKOLA KULTURNĚ NEKULTURNÍ
Zatímco dnes nám nad hlavami zuří vrtačky a kladiva, po chodbách pobíhají dělníci a člověk si tak musí v jednom kuse dávat pozor, aby mu odněkud nepřilétla na hlavu cihla nebo jestli někdo z lešení nešmíruje na dívčích záchodech, ještě v březnu se to v tomhle cvokhousu, jenž má leckdo ze záhadných důvodů v oblibě nazývat školou, snažili pojmout především kulturně, i když ne vždy se jim to úplně povedlo.
Dvakrát jsme se ulili z vyučování a místo toho vyrazili na divadelní představení. Poprvé to byla jistá verze Důmyslného rytíře Dona Quijota de la Mancha od Miguela de Cervantese y Saavedra, kterou údajně režíroval Bolek Polívka, nicméně k původnímu příběhu si stěží čuchla a celé představení bylo postaveno především na improvizaci. Snaha přiblížit dnešní mládeži klasiku humornou formou by se měla ocenit, ale kdybych ten příběh sama neznala, nejspíš bych si zas tak moc poznatků neodnesla. Ale i když ve mně zpočátku převažovaly rozporuplné pocity, nakonec jsem se celkem pobavila.
Další divadlo byl o poznání větší zážitek. Začalo to tím, že místo tří autobusů, které nás měly na místo dopravit, přijely jen dva. Co s tím? Nedá se nic dělat, naskládáme se do dvou! Připouštím, že dříve bylo stání v dálkových autobusech na denním pořádku, ale v dnešním provozu je to přece jen něco trochu jiného. Po cestě zpátky jsem už neotálela a na sedačky se doslova vrhla. To ale nebyl jediný problém.

Nejdřív začaly mizet domy. Potom cedule. A nakonec i silnice. Odříznuti od civilizace jsme se ocitli kdesi na hnoji, kde doslova ve stodole stálo jakési divadlo - poslední místo, kde bych něco takového hledala. A hned na to - další boj o místa. Sezení se konalo na zemi a to s omezeným prostorem. Nutno podotknout, že představení měla předcházet výstava objasňující jeho tematiku a historické souvislosti. Místo toho přišla jakási paní rusomilka, která si o nás nejspíš myslela, že jsme, ehm, lehce dementní a nedozvěděli jsme se skoro nic. Samotné divadelní představení Poledne rozhodně chválím pro originální pohybové pojetí, nicméně 40% scén jsem tak úplně nepochopila. Ujasnila jsem si to až na besedě po představení - která mi přišla naprosto zbytečná a když už, těch pár slov by bylo rozhodně mnohem užitečnějších hned na začátku místo paní rusomilky.

Den na to následovala přednáška. Řekla jsem si: "Cestování, hurá!" Bylo to už ale o něco menší hurá, když jsem zjistila, že je to o Polsku. Kdyby milý pán cestovatel vyprávěl trošku méně monotónně a byla to třeba nějaká jiná, exotičtější destinace (i když musím připustit, že nakonec i to Polsko bylo docela zajímavé), jistě bych si z toho odnesla hlubší zážitek.

Z TŘÍDNÍ KRONIKY

Na otázku kde se dá narazit na jednoho milého parazita: "V bordelech se dala chytit. Poslední dobu jsem žádnou dlouho neviděl..."

- "Kolik z vás ještě dorazí?"

"No, na dvě bazénu zůstali jen dva."

- "Byly doby, kdy byly jabka na stromech. Dneska jsou v Kauflandu."

- "Mol šatní. Tak takhle vypadá jeden mol (narážka na molární množství)."

- "Orli měli problém, že byli střílený. Na to se teda umírá trochu víc než na DDT."

- "Vyvíjí se ne v mase mrtvol, ale živol."

Matika válí - jen když nemusíme počítat!

- "Krátíme pouze dvě věci."

  "Během násobení a během fyziky."

-  sinx = LOL

   cosx = omg

- "Napovídáte mu tak hlučně -"

  "Že jsem z toho i já celej blbej."

Angličtinář chodí po třídě a všechny fotí. Přijde výměnný student a vyfotí ho taky.

- "Já bych vám uved příklad glossy magazínu... ale to by mě taky mohli zavřít."

- "Kdo to je stealth marketer? Šmejdi!"

Němčina šokuje: "Nikdy nevíte, když porodíte, jestli vám to dítě nezčerná."

Abychom prý neopisovali: "Stejně dostanete čtyřky."

"Matouši, kdybys byl elektron, tak bys byl zápornej."

Češtinářka vyprávěla o referátu: "Za jakých okolností a s kým." Načež se rozesmála.

- "Já bejt reportér, tak mě nějakej sebevrah na mostě asi nevytrhne."

Líčení zážitků ze zmiňovaného výletu do divadla: "Jeli jsme autobusem, kterej pomalu ani neměl řadící páku."

Před kabinetem fyziky: "Čus bus, jdeš za mnus?"

"Svět je nádherný, všechno spěje ke konci... toho dne."

"Jo, všichni tady chcípnem."

Praktikant na chemii. "Snědl kadmium a zapil to modrou skalicí. Ale pořád žije."

Rozluštit znaky v testu z občanské nauky: "Musel jsem zmobilizovat všechny své paleontologické schopnosti."

VŽDYCKY V AKCI

Když kouknu z okna, kde pere slunce a teploměr hlásí dvacítku, přijde mi skoro k smíchu psát o zamrzlých rybnících. Ale co se dá dělat. Skutečně jsem se ještě před necelým měsícem proháněla na bruslích - dobře, proháněla je možná trochu přehnaný výraz. A věřte tomu nebo ne, přebrodit se zasněženým polem, prosekat se rákosím a stoupnout na led, aniž bych spadla do díry, se mi podařilo hned dvakrát.

O jarních prázdninách jsme práskli do bot a vyrazili na hory, stejně jako každý rok. Takže volna a odpočinku jsem se sice moc nedočkala, ale... Není moc sportů, ve kterých bych byla dobrá a opravdu, opravdu, mě bavily. Lyžování ale miluju. Takže i když se počasí střídavě mračilo, mlžilo a sněžilo, za ten sníh, pár dní sluníčka a neprojeté svahy to rozhodně stálo. Další věcí je skvělé jídlo, které jsem nově ochutnala a samozřejmě procházky městem, z nichž jsem si něco malého přivezla. A když je venku zima až praští, co nejlepšího můžete po lyžování udělat? Vyrazte do mlékárny na pořádnou porci zmrzliny!

Konec měsíce jsem pak uzavřela stylově na chatě a to jarním úklidem. Na Velký pátek se přece nemá nic dělat s hlínou - tak proč nepopadnout do ruky hrábě, že?

V NESTŘEŽENÉ CHVÍLI

Nestřežených chvil je sice málo, ale existovat bez nich? Ani náhodou! Takže i když mám v poslední době více než obvykle zapotřebí investovat čas do něčeho jiného, vždycky si takovou chvilku nakonec najdu.
Březen jsem z filmového hlediska zasvětila X-Menům, které jsem se po letech konečně odhodlala zhlédnout komplet. Netrvalo dlouho, abych si rozvzpomněla, proč jsem je kdysi tak milovala. Jako menší odbočku jsem přidala i Deadpoola, který se sice do téhle série taky počítá, ale já ho tak moc neberu. Nebylo to úplně špatné, ale nějakou dobu mi zabralo se tím prokousat.
Co se týče seriálů, sem tam jsem hodila nějaký díl Vikingů, ale hlavně jsem naprosto propadla American Horror Story (senzační angličtina, na učení vážně doporučuju) a Midnattssol (brzy se těšte na recenzi, protože tahle detektivka je prostě geniální).

Ze čtení jsem toho stihla poměrně dost. Vrhla jsem se na klasiku, jako jsou Balady a romance a Povídky malostranské od Nerudy, sbírka Básně od Josefa Václava Sládka nebo perfektní Ženitba od Gogola. Konečně přišla řada i na Prozřetelnost ohně od Briana Staveleyho (nebylo to tak dobré jako první díl, ale i tak by byl hřích nedat téhle knize pět hvězd) a Poušť v plamenech (z té jsem stále mírně rozpačitá).

Z hlediska psaní jsem momentálně naprosto vyšťavená. Mám pocit, že v jednom kuse něco píšu, ale vlastně pořádně nevím co. No, snad se to časem někde projeví.

ÚLOVKY
Spotřebovala jsem sice dost navijáku, ale nakonec jsem přece jenom něco ulovila. Jako první se pochlubím novou peněženkou, která mě očarovala na stojanu v Itálii a od té doby jsme jedna bez druhé zkrátka nemohly existovat.

Konečně jsem se rozhoupala a koupila si závěr Dvoru trnů a růží - po zkušenostech s Tower of Dawn  rovnou v angličtině, takže jsem zvědavá, jestli se bude číst stejně dobře. 

Trochu jsem upustila uzdu fantazii a tvořivé části svého já. Po patáliích s nefungujícím štětcem a špatně ořezanou špejlí z toho ale nakonec vzešel celkem obstojný výsledek.

A aby mě nepokakal velikonoční beránek, pořídila jsem si i něco nového, měkkého - hadr!

HRAJE, HRAJE

Z hudebního hlediska byl březen spíše slabší. Na moc novinek jsem nenarazila a jedinou událostí bylo vydání nového alba Outsider od Three Days Grace, na které už jste na blogu mohli před časem číst recenzi.

THREE DAYS GRACE - The New Real

MANAFEST - Bring the Ruckus

KAMELOT - Ravenlight

MARILYN MANSON - Sweet Dreams (Are Made Of This)

OMNIMAR - Out Of My Life

NATASHA BLUME - Black Sea

2WEI - Survivor

ELENA ft. DANNY MAZO - Senor Loco

HIGHLAND - Veni Vidi Vici

ELLE KING - Ex's and Oh's

DAVID GUETTA ft. NICKI MINAJ, BEBE REXHA & AFROJACK - Hey Mama

GIORGIO MORODER ft. BRITNEY SPEARS - Tom's Diner

BEA MILLER - S.L.U.T.

A jaký byl váš březen?

Stihli jste přivítat jaro nebo jste stále ještě duchem na sněhu?