Sólové LEDGER od Jen Ledger

Jen Ledger, bubenici a zpěvačku s anglickými kořeny, pravděpodobně znáte díky americké hard a christian rockové skupině Skillet. Od letošního dubna už to ale nemusí platit. Zpěvačka se totiž rozhodla rozpracovat svůj vlastní sólový projekt, a tak už třináctého dubna tohoto roku spatřilo světla světa EP pod trefným názvem LEDGER.

Zdroj: http://ledgerband.com/

S T Y L  A  Z M Ě N Y

O změnách se budeme bavit nejspíš jen těžko, když se jedná o EP - neodpustím si ale menší srovnání s předchozí tvorbou ve spolupráci se Skillet. Už od alba Awake z roku 2008 nám mohlo být jasné, že tahle sympatická bubenice kromě paliček umí ovládat také svůj hlas, přestože tenkrát jí skupina zdaleka nenechala tolik prostoru jako třeba u desky nejnovější, tedy Unleashed. Jen se nechlubí velkou pěveckou škálou ani rozsahy, ale její hlas je neskutečně příjemný a pokaždé se jí nějakým způsobem podaří, že do jakéhokoliv hudebního podkladu dokonale zapadá a zpestří chraplák Johna Coopera.

Když už přišla řeč na Cooperovi, s prací na EP jí mimo jiné pomáhala právě manželka Johna Coopera, další členka Skillet a podle všeho dobrá přítelkyně, Korey. Což je koneckonců na desce vidět. Jediný rozdíl kromě toho, že hlavní zpěvačkou je samotná Jen Ledger, je jisté zjemnění instrumentálů a hudebního podkladu. Hudba obecně není tolik dravá, ale spíše jemná a líbezná - zkrátka ladící se zpěvaččiným hlasem. Výraznější kytary se dočkáme snad akorát u Iconic a Warrior, jinak kontrolu převzalo především modernější odvětví - electro. Obvykle mě to děsí, ovšem protentokrát se jedná o výjimku. Protože v tomhle případě to všechno pohromadě jednoduše funguje.

P Ě V E C K É  V Ý K O N Y

Vokály Jen Ledger by se daly bezesporu zařadit do popové kategorie. Přesto její tvorba taková není. Jedinou výjimkou je snad jen píseň Ruins, ale i ta má v sobě jakousi jiskru a přesto, jak je pomalá a smutná, při poslechu působí živě. Kde je však Ruins pozvolná, tam se zbytek písní řítí jako stádo splašených koní, počínaje první zveřejněnou skladbou Not Dead Yet, Foreigner, Bold nebo Iconic. Já osobně bych jako nejvydařenější píseň z EP označila Warrior, na níž spolupracovala s Johnem Cooperem. I když to může vyznít vůči Jen trochu nespravedlivě, já mám jednoduše slabost pro kombinaci jejího popového zpěvu s Johnovým chraplákem a ve Warrior zkrátka slyším Skillet.

Zdroj: https://crypticrock.com/

I N S T R U M E N T Á L N Í  S T R Á N K A

Jak už jsem říkala, hard rockové řádění a kytarové riffy, na něž jsme u Skillet zvyklí, v tomto případě - až na rockovější Warrior a Iconic - ustupují do pozadí a nahrazují je spíše moderní elektronické prvky. Zmiňovala jsem se, že obvykle bývám skeptická a to oprávněně. Stále více interpretů má v dnešní době tendenci sklouzávat do jednoho proudu, což většinou zapříčiní totální úpadek původního hudebního ducha. Pro příklad koneckonců nemusím chodit daleko. Podívejte se, kam až evoluce zavedla takové Paramore, Nine Lashes nebo třeba Linkin Park. Skillet naštěstí vždy patřili do té druhé, vzácnější kategorie, která se drží svého stylu a naopak se neustále zlepšuje. Jen se rozhodla tuhle skutečnosti trochu pozměnit, ale nijak markantně a paradoxně jí to naopak přihrálo do karet.

T E X T Y  A  K O N C E P T Y

Stačilo mi zaposlouchat se do lyrics Ruins a hned mi bylo jasné, že i všechny ostatní texty budou stejné. Na EP LEDGER se snoubí jednoduchá elegance se hrou na city, melodičností a trefně poskládanými slovy a symbolikami, které v konečném výsledku vytvoří něco neskutečně kouzelného. Pokud se vám tedy zalíbila hudba jako taková, určitě neváhejte a vrhněte se do překládání - dodá to všem skladbám ještě větším hloubku a vy budete mít z poslechu intenzivnější zážitek.

A L B U M  J A K O  C E L E K

Pravděpodobně mi dáte za pravdu, že LEDGER jako celek působí poměrně sladěně a sjednoceně. Což může být zároveň kámen úrazu, pokud začnete namítat, že všech šest skladeb po důkladném prozkoumání může znít tak trochu podobně. Já na to řeknu jediné: no a co? Tohle je jeden z případů, kdy mě něco takového prostě nezajímá. LEDGER má totiž všechno, co od vydařeného EP můžete očekávat: vyladěné vokály, melodické instrumentály, chytlavé texty. Snad jen těch skladeb mohlo být o něco víc než jenom šest.

V každém případě si tenhle výtvor zaslouží více pozornosti a velký palec nahoru. Tohle je hudba, která se jen tak neoposlouchá.

A jaký máte na LEDGER názor Vy?