Příchod tmy | Požírač smrti se vrátil

Obálka knihy (zdroj)

Originální název: Stalking Darkness

Díl: 2. (v sérii Noční běžci)

Autor: Lynn Flewelling

Nakladatelství: Fantom Print

Rok vydání: ČR 2000, originál 1997

Žánr: Temná fantasy

Počet stran: 602

Prostředí: Skala, Plenimar

Úryvek: k přečtení zde

Anotace: Druhý díl ze série Noční běžci. Dobrodružství Aleka, Seregila a Micuma pokračuje. Seregil z Rhíminee, muž s tajemnou minulostí, už naučil Aleka z Kerry všechna největší tajemství svého řemesla. Jako zloději a špehové společně plní drobné i nebezpečné úkoly. Jejich životy jsou neustále v ohrožení, ale současně obklopeny aurou magie, přátelství a důvěry. Avšak nyní, když se Skala připravuje na válku s Plenimarem, jsou Seregil, Alek a Micum povoláni čarodějem Nysanderem, aby čelili nejtěžší zkoušce věrnosti, se smrtícím vědomím, že pokud selžou, vládu zla nad celým světem už nic nedokáže zastavit. Brzy jsou vrženi do nelítostné bitvy, ve které i smrt může být toužebným vysvobozením, ve které se už ani sama magie nemusí ochránit, ve které poražení už jen čekají na… PŘÍCHOD TMY

(zdroj: databazeknih.cz)

Příchod tmy - strašidelně znějící název oznamující příchod druhého dílu temné fantasy série Noční běžci od spisovatelky Lynn Flewelling. A čím čtenáře překvapila tentokrát? Co očekávat a před čím si naopak dát pozor?

První díl série, Štěstí ve stínech, bych s čistým svědomím označila jako lehce nadprůměrnou fantasy knihu. Kdybych ovšem toto počínání chtěla opakovat i u Příchodu tmy, byla by to ode mne velmi hrubá chyba.

Seregil, Alek a Nysander
Starší obálka knihy (zdroj)

Stejně jako předchozí kniha i tentokrát příběh začíná bez protahování a přímo navazuje na předešlé události. Zhruba do poloviny knížky do ještě větší hloubky než doposud prozkoumáváme Rhíminee a okolí, testujeme postavy. Ani v tomto případě si ale autorka nemohla odpustit zasévat do myslí čtenářů zárodky otázek ze všudypřítomného tajemna a zapeklitostí. Jakmile příběh dospěje ke zlomovému bodu, vše se obrátí k ještě rychlejšímu chodu a zápletka dostává mnohem větší spád. Líbilo se mi, jak do sebe postupně vše začalo logicky zapadat, navraceli jsme se k místům, lidem a kolikrát i úplným titěrnostem z minulosti, které nyní začaly konečně dávat pořádný smysl.  Děj ubíhá svižným tempem, je takřka nepředvídatelný a i když si myslíte, že ano, nakonec vyjde najevo, že jste na pěkném omylu. Nesmí chybět ani nespočet soubojů, vloupání, pronásledování, lstí a autorka zároveň, jak se říká, pořádně přitlačila na pilu, takže se setkáme i s dost brutálními scénami, proto kniha není zrovna vhodná pro vyloženě slabé povahy.

Na rozdíl od předešlého dílu se čtenář už neztrácí v hromadě jmen, míst, titulů a tak dále. Sice sem tam musí zabrousit do paměti, ale rozhodně se to nedá srovnávat se Štěstím ve stínech. A nakonec samozřejmě nesmím opomenout ani skvělé hlášky, slovní přestřelky a tak podobně, jež byly kolikrát naprosto skvostné. Závěr knihy je taktéž báječný - jedna záležitost se zavřela, další se otevírá a všechno působí tak nějak symbolicky. Skoro bych hádala, že se jedná o zakončení série a byla bych s tím i spokojená, jak je ale známo, čeká mě ještě pět knih, než se k tomu skutečnému konci vážně dostanu.

„Všechny knihy jsou cenné. Některé jsou nebezpečné.“ 

„Myslíš knihy kouzel?“ Seregil se usmál. 

„Ty také, ale já jsem měl na mysli spíš myšlenky. Ty mohou být mnohem nebezpečnější než jakákoliv magie.“

Stejně jako v případě příběhu a dalších záležitostí se kniha do větší hloubky zabývá i jednotlivými postavami, což je samozřejmě vítaná skutečnost. Všechny mají nanejvýš zajímavou minulost, ale i charakter. Statečný a učenlivý Alek a vždy nevyzpytatelný Seregil, to je jedna z nejlepších dvojic knižních postav, se kterými jsem se doposud setkala. Narazíte ale i na pohotového Micuma Cavishe, jeho dceru, skvělou bojovnici a poručici Beku, nesmím opomínat ani tajnůstkářského čaroděje Nysandera a jeho přítelkyni čarodějku Magyanu; jeho protivného učně Thera, přičemž mé sympatie k němu se závěrem knihy záhadně vzrostly vzhůru; dále svůdná a zrádná čarodějka Ylinestra nebo proradný Mardus.

Seregil, Alek a Nysander (zdroj)

Co se týče stylu psaní, na Lynn Flewelling jsem si za těch několik set stran rychle a snadno zvykla a dokonce si její barvitý a svižný styl oblíbila. Čtenář si snadno dokáže vytvořit představu o tom, na jakém místě se nachází, ale i jaká atmosféra zde panuje. Velké množství hlášek a rozhovorů mi pak velmi často dokázalo vyčarovat úsměv na tváři. Za Příchod tmy ji proto naprosto upřímně obdivuji.

Abych nějak shrnula svůj celkový názor: Příchod tmy jsem si oblíbila o mnoho víc než první díl; obyčejná fantasy se hodně přeměnila v převážně temnou fantasy, je plná soubojů, léček, akce a zápletka je skvělá. Díky pohodovému stylu psaní se vám pak budou stránky samy obracet a dokážete si udělat přímo ideální obrázek o místě, skvělých postavách i atmosféře. Co se vizuální stránky týče, obálka se mi líbí možná o něco méně než u prvního dílů a taky dost bije do očí umístění písma, ale kresba je celkem vzato moc hezká.

90%

Pokud máte rádi temnou fantasy, souboje a napětí, Příchod tmy je kniha právě pro vás jako dělaná a mohu vám ji jen vřele doporučit.